Máknul jsem a přepsal jsem další díl, tentokrát šestý a zároveň
předposlední. Ten poslední bude krapet kratší a zítra ho tady bohužel
nenajdete, protože večer budu mimo PC. Tak možná v úterý cyklu Ab imo
pectore odzvoní.
Do tohohle dílu jsem vecpal i trochu krále Alastrie, tudíž, kdo tento pár ( Deiros x Alexej) může, tak si trochu pošušňá .
(P.S. Pořád se mě drží nálada spárovat někoho s někým v Bleachi, tak nevím nevím...)
O měsíc později
Tak já už vážně nevím, co mám dělat! Zaúpí v duchu král Alastrie. Poté, co byl kapitán zraněn a co se konečně doznal k tomu, co cítí k Samuelovi, byl Deiros nucen udělat několik opatření a změn. A tou největší změnou bylo prohození pobočníků. Požádal Alexeje, aby zatím, na dobu neurčitou, pohlídal jeho brášku a sám k sobě si jako pobočníka převelel Nathaniela. Kapitán sice neustále nosil masku, ale král v jeho tváři četl jako v otevřené knize.
Trápí se. A nejen on. I bráška chodí jako tělo bez duše. Nespí. Skoro nejí a jen pracuje. Vyřizuje hromady hlášení a vyplňuje bezpočet formulářů a ještě k tomu mi utahává Lexe, dodává nazlobeně Jeho Veličenstvo a musí si chtě nechtě přiznat fakt, že mu jeho věrný pobočník chybí.
A tyhle dvě mátohy mě pěkně štvou. Jakmile se někde potkají, tak se buď ignorují nebo se rozprchnou, jako když do nich střelí.
"Pane? Můj pane, kde jste?" ozve se nečekaně Alexej a vyruší tak krále z jeho pochmurného rozjímání.
"Alexeji?" optá se Deiros.
"Pane, ste v pořádku? Cítíte se dobře?" zajímá se věrný pobočník.
"Ale jistě. Pročpak?"
"Neoslovil ste mě jako obvykle," opáčí Alexej a opatrně se k Deirosovi přiblíží.
"A?" zeptá se král.
Jestli já nevypadám dobře, tak můj Lex je asi zombík, pomyslí si v duchu, ale ihned má chuť si nafackovat, Můj? Jaký můj? Nehrabe mi náhodou? On přece není můj! Přesto neodolá a Alexeje popíchne.
"Ale ty, můj milý Lexi, taky nevypadáš dobře, ty kruhy tvým krásným očím nesluší. Jestli ale chceš, tak tě můžu obejmout a ty můžeš načerpat trochu mých sil, nechceš?" po těchto slovech rozpřáhl ruce a chystal se svého pobočníka obejmout. Alexej okamžitě začal couvat a vrazil přitom do nedalekostojícího sloupce úředních lejster, a ty se ihned poroučely k zemi.
A Deiros jednal. Nenechá přece Lexe zavalit nějakým neužitečným papírovým harampádím. A tak Alexej přece jen skončil v náručí svého krále. Na malou chvíli si dovolil spočinout v tak příjemném objetí, ale následně se Lex opanoval a vycouval z nastalé situace.
"Ehm… tedy, mám pro Vás důležitou zprávu."
Deiros jen pokynul, ať pokračuje, ale v duchu se vzpamatovával z předešlé situace. Pořád ještě na sobě cítil teplo Alexejova těla. Jeho smysly si ještě pořád velmi zřetelně pamatovaly vůni jeho neposedných vlasů a barvu jeho jasných očí. Moc dobře si uvědomoval, že je v pytli. Doba, po kterou byl bez Alexeje, byla pro něj utrpením. Neustále po očku svého pobočníka sledoval. S kým mluví, jak se chová nebo tváří. Nemohl si nic dál nalhávat. Toužil po tom odtažitém mladíkovi, ale musel se krotit. Byl si totiž moc vědom toho, co by se stalo, kdyby si chtěl splnit své sny, a že se mu jich poslední dobou nezdálo málo. Kdyby jen chtěl ochutnat Alexejovy rty nebo s ním rovnou skončit v posteli, tak by stačilo jen požádat a stalo by se tak. Jeho pobočník by mu splnil jakékoliv přání, ale z poslušnosti nikoliv z lásky. A to by Deiros nepřenesl přes srdce. Fakt, že by byl milován z povinnosti. A tak nezbývalo nic jiného, než se tajně užírat a čekat na moment, kdy si Alexej vyhlídne nějakou milou slečnu a založí rodinu. Bylo to k vzteku, ale byl to fakt.
"Takže… jedná se o Východní země. Chystají na nás útok, pane," vyrušil krále z úvah objekt jeho zájmu.
"Cože?" probral se do nepříjemné přítomnosti Deiros, "vždyť… Proč? Pro teď? Máme s nimi sice vleklé spory o území, ale myslel jsem, že je teď klid zbraní. Už dlouho se neozvali a ani my jsme nepodnikli žádná opatření, abychom tuto křehkou rovnováhu nenarušili, tak proč?" zvolal král Alastrie, ale odpovědí mu bylo jen pokrčení Alexejových ramen.
Deiros si jen povzdechnul: "Svolej prosím tě všechny důstojníky do zasedací místnosti. Bude potřeba projednat strategii," s těmito slovy Alexeje propustil, ale dovolil si alespoň takový přepych sledovat vzdalující se postavu člověka, o kterém si může nechat alespoň zdát.
Kapitán bral schody po třech a v mysli se mu rojilo mnoho nezodpovězených otázek.
Takhle narychlo svolaná schůze nevěstí nic dobrého. A to, že byli svoláni všichni důstojníci znamená, že se mu tentokrát nevyhnu, povzdechne si Nathaniel.
Bylo pro něj nad míru náročné předstírat, že si Samuela nevšímá. Že starat se o něj byla jen práce, které se těď zbavil. Že teď má na starost něco jiného. Samotného vládce Alastrie. Každý jiný by z takového postu skákal metr dvacet, ale on by radši… radši něco, co není možné a moc dobře si to uvědomoval. A Deiros mu to ani v nejlepším neusnadňoval. Jeho neustálé narážky a dvojsmysly ho pronásledovaly na každém kroku, ale už se naučil útoky odrážet a některé i vrátit. I jemu totiž došlo, že mocný pán a vládce je ve skutečnosti velmi nešťastný a do příčiny jeho neštěstí kapitán právě vrazil.
"A… promiňte, kapitáne," omluvil se Alexej muži v masce.
"Nic se nestalo," odpověděl Nathaniel, "Vy víte, proč se koná tohle zasedání?"
"Důvod se brzy dozvíte, kapitáne," opáčil Alexej a zdvořilou úklonou se s Nathanielem rozloučil. A jal se vyhledat Samuela, aby mu jako věrný pobočník byl k dispozici.
"Pánové, mohli byste mi, prosím, věnovat pozornost!" pronesl Deiros autoritativním hlasem a celá místnost se rázem ztišila.
"Děkuji. Důvod, proč jsem Vás sem tak narychlo svolal je ten, že nám Východní země vyhlásily válku. Nevím, co je to tak najednou popadlo, ale nárokují si naše území. Vyjednavači, které jsem vyslal, se bohužel nevrátili a …" A Nathanielovi bylo nad slunce jasné, co se s těmi muži stalo. Už při vyslovení jména agresora věděl, že je konec. Alespoň tomu životu, který až do teď vedl. Válka. A válka znamená oběti. A obětem se chtěl vyhnout. To byl důvod jeho počínání. A teď tohle. Nechápal, co se stalo a tak se přinutil poslouchat.
"…diplomati tvrdí," pokračoval zatím Deiros, "že se situace na tamějším trůně změnila. A tak…"
Já sem ale imbecil! Zanadával v duchu kapitán, hlavně, že jsem si to všechno promyslel do nejmenších detailů. A zapomněl jsem na něco tak důležitého… Na ten zákon!
"…a tak si promluvíme o jednotlivých oddílech…" králův hlas se opět prodral do kapitánova podvědomí, "…průzkumný oddíl, který povede můj bratr, podnikne…"
Cože? Samuel bude velet průzkumníkům? To je přece hotová sebevražda. Když na to přišla před nedávnem řeč, tak jsem ho přece varoval, že proti lidem z Východních zemí je takováto taktika neúčinná, ale co teď?
Zatímco velitelé plánovali postup a strategii, Nathaniel vážil situaci, ale v hloubi duše věděl, že existuje pouze jediné řešení, pokud nechce, a on opravdu nechce, riskovat životy nevinných. Po tom, co si toto řešení přiznal, si smutně povzdechl. Pozorně se rozhlédl po sále a očima vyhledal Samuela. Byl obklopen řadou významných generálů a právě o něčem diskutovali. Pramen vlasů mu unikl ze složitého a propracovaného účesu a orámoval mu obličej, poslední dobou tak bledý. Nathaniel si jeho podobu vtiskl do paměti jako tu nejhezčí vzpomínku a potichu se vytratil.
Komentáře z Blogu.cz:
Anlee | 27. července 2009 v 2:34 |
kráásnj díl.zajímá mně jak to bude dál.těšim se na pokráčko.
len mi povedz ze ho ides zabit... *ma chud odtrhnut mu hlavu* ale inak je to pekne
Jéj jak předposlední to není fér ječí jak malá holka*uražený výraz*
Tohle je jak teplá koupel. POnořit se
nevyplavat. Paráda. Doslova se chrochňám v ní. Promiń za přirovnání k
povídce, ale je to úžasné a teď buu mít krásné živé sny a a nevím o kom.
Rozhodnout je tak těžké!!!
Proč mám takový pocit, že Nathaniel má něco
společného s lidmi z Východní země a protože oni je nemají rádi, tak
proto nosí masku, aby nepoznali, že je jedním z nich? No, jsem zvědavá,
nakolik je má teorie správná a moc se těším na pokračování... ^_^
Nooo, tak má teorie i tom že Nathaniel je
někým významným z jiných zemí přesněji z východní země se pomalu dostává
do vyšších rozměrů. Povídka je skvělá, jsem vážně zvědavá jak to bude
dál takže jdu na další kapču 
Jo a btw. pokud jde o ten Bleach miluju pár IchiXRenji Oba jsou to takoví skvělí komati XD
Jo a btw. pokud jde o ten Bleach miluju pár IchiXRenji Oba jsou to takoví skvělí komati XD
Žádné komentáře:
Okomentovat