Zdravím!
Předem varuji, že další
čtení tohoto střípku je jen a jen na vlastní nebezpečí, hrozí totiž
záchvat cukrovky. Přiznávám se totiž bez mučení, že vedle tohoto střípku
jsou romantické příběhy Rosamunde Pilcher hadr. Je to tak šílené, že
když jsem četl to, co moje klávesnice vyplodila, tak jsem to chtěl
okamžitě přepsat, jenže strach z toho, že by následná úprava mohla být
ještě horší než originál, jsem to radši nechal v původním znění.
Těm, které moje varování neodradilo, přeji přeživší "příjemné" počtení.
"Vzdávám
to!" prohlásí James. Stojí čelem k oknu a pozoruje krajinu venku za
okny. Val k němu pomalu přistoupí a jemně mu položí ruku na rameno.
James si jen povzdechne a smutně se na ní usměje.
"Od
této chvíle s tím končím! Věděl jsem už od začátku, že je to
pošetilost, ale nemohl jsem si pomoct. Prostě to nešlo - ." zašeptal
zlomeně seržant. Sám sobě zněl hrozně pateticky a jak musel znít ženě,
která je již mrtvá a která se dívá na to, jak se on snaží - . Radši
rychle zvedl pohled ze země v naději, že mu prudký pohyb vysype nevhodné
myšlenky z hlavy.
Odhodlaně se podívá své
návštěvnici do tváře a nasadí výraz, který snad měl přesvědčit jeho a
snad i ji, že od teď to bude jiné. Lepší, vhodnější … prostě posun někam
dál.
"Ten mladík, Ezra, vypadá sympaticky," nadhodí Val.
"Ano, to je," odpoví James a zašoupe nohama.
"No tak, Jamesi! Tohle přeci nemusíte dělat!" naléhá na něj Val, když jí něco dojde. "Neděláte to, doufám, kvůli mně, že ne?"
"Řekněme, že to nedělám jen kvůli vám." zazní odpověď. "Jak jste řekla, Ezra je milý,
"Milý? Budu si muset sednout, abych ten silný příval emocí ustála," odpoví kousavě Val.
"Myslím, že jsem z rychlých vzplanutí a prudkých vášní už vyrostl," vrátí smeč James, ale Val se jen tak nevzdává.
"To jako myslíte teď těch pět minut? Ale no tak, Jamesi! To se chcete spokojit s průměrným, když můžete mít výjimečné?"
"Více
mi záleží na zachování naše pracovního i celkem přátelského vztahu.
Rozhodně mi to stojí za víc než tohle," rozhodí James rukama.
"Za víc než vaši lásku?" zeptá se jemně Val.
James po ní hodí lehce zraněným pohledem. "Na tomhle svět nestojí."
"Ale váš život ano!" argumentuje Val. "Jamesi - "
Další slova zastaví Jamesova ruka zdvižená v obranném gestu.
"Prosím,
už dost," zaprosí seržant. "Moc vám děkuju za vaši společnost. Během té
doby, co se známe, mi s vámi bylo příjemně, ale teď se prosím starejte
jen o inspektora."
"Tak jako se staráte vy?"
"Zaslouží si někoho výjimečného, milého a chápajícího a ne někoho jako jsem já. No a s Ezrou mi bude dobře."
Po tomto prohlášení se pokoj ponoří do ticha a Robert, stojící za pootevřenými dveřmi, zlostně zatne pěsti. Tak s tímhle plánem tedy rozhodně nesouhlasím!
Komentáře z Blogu.cz:
miluji sladké takže Jamesové vyznání bylo
pro mě jak rajská hudba , ještě že Robert ví že poslouchat rozhovory za
zavřenými dveřmi může přinést určité uspokojení takže čekám kdy chudáka nevinného Ezru vynese v zubech a sám se vrhne na Jamese ještě že jsi to nepřepsal moc tě chválím hodný hodný
Páni, tak teď už je Robie připraven na nějakou akci, jen aby nevystřílel všechny muže okolo Jamese .
Žádné komentáře:
Okomentovat