Zdravím!
Tak dnes ani nepřidám žádné shrnutí, abyste šli do dalšího střípku zcela nepřipraveni . Takže, směle dál...
Nebyl to ani polibek. Bylo to jen letmé přiložení jedněch rtů na ty druhé. Přesto se Finch nezmohl ani na slovo.
Uvězněn
ve své židli, o kterou se na obou stranách rukama opíral Mr. Reese
skloněný k tak jemnému doteku, který by nikdo od muže jeho schopností
nečekal. A přesto Finch tak nějak cítil, že tohle je další stránka bývalého agenta CIA. Chtěl proto něco říct, ale John ho nenechal.
"Omlouvám
se," zašeptal tiše a sklonil hlavu. A Harold se zamračil. Nelíbil se mu
Johnův tón. Vysoký muž se stále ještě opíral o jeho židli, ale pohled k
němu už nezvedl.
"Nejen, že to bylo neprofesionální, ale i zcela nevhodné. Omlouvám se," zopakoval John a narovnal se.
"Slibuji, že se to už nestane," dodal ještě a rychle odešel.
Finch rychle vyskočil na nohy, ale John byl setsakra rychlý a zmizel tak, jak to uměl jen on.
Geniální
milionář si opět sedl ke svému počítači, ale tentokrát přístroji
nevěnoval sebemenší pozornost. Složil prsty do stříšky a překvapeně
zjistil, že se mu třesou ruce. Zhluboka se nadechl, ale vnitřní
nervozita nepolevila. Mohl se tisíckrát přesvědčovat o tom, že ho tak
zaskočilo jednání Mr. Reese, ale nebylo to to, co mladší muž udělal, ale
to co řekl. Protože Mr. Reese drží slovo, dalo se čekat, že žádné další takovéto situace již nenastanou. A to Finch ke svému překvapení velice nelibě nesl.
Komentáře z Blogu.cz:
takové krásné překvapení kluci moji zlatí ale ty útěky musíme Johna odnaučit protože by se mohl připravit o hodně skvělé chvíle
Žádné komentáře:
Okomentovat