sobota 14. června 2014

Třetí dotek

Zdravím!

Nejdříve se musím podělit o super mega skvělý zážitek, který se týká Google Chromu. Jednou za čas prostě uklizím počítač a čistím ho od všech nánosů cookies a dalšího harampádí. No a když jsem tak učinil i včera, tak mi začal stávkovat Chrome. A že to byla stávka s velkým S. Od nehorázného přísunu reklam, které jsem mohl zakazovat jak jsem chtěl, a ony se vracely, přes absolutní přenastavení celého Chromu a skončilo to nefunkčností tlačítka zpět. Tento poslední bod jsem do teď nevyřešil, poslal jsem dotaz a s velkým sbohem jsem Chrome odinstaloval. Možná se k němu vrátím, ale zítra to jistojistě nebude Křičící. S Explorerem mám tu potíž, že mi neustále padá a mám ho v počítači jen kvůli tomu, že dokáže pracovat s jedním pluginem, který nutně potřebuji k práci se starými texty, a tak jsem zkusil Mozillu, kterou jsem snad nepoužíval od střední školy. A jsem mile překvapen. A co je hlavní, vše mi funguje (musím zaklepat, abych to nezakřikl S vyplazeným jazykem). Takže mužu bez problému přidat dnešní střípek.

Musím říct jen jedno, nezabíjejte jak mě, tak Johna. Chudák se snaží, jak nejlépe může, a nemůže za to, že jeho metody jsou krapet ehm prostě Reesovské.

Příjemné počtení Mrkající.


"Proboha, co se vám stalo?"

Haroldovo zděšení donutilo Johna vrazit zakrvácené ruce do kapes kabátu.

"To není moje krev," odpoví Mr. Reese doufaje, že tím je celá věc vyřešená. Smetená ze stolu a konec.

Bohužel tomu tak nebylo.

"To přeci vůbec nehraje roli! Co se stalo?" chtěl mermomocí vědět Harold a John se rozhodl. Tedy rozhodl se již hodně dávno. To rozhodnutí padlo v ten den, kdy mu Harold tak opatrně obvazoval jeho zranění. V ten moment co zjistil, že lidské ruce nepřináší jen bolest, ale umí i těšit. V ten moment se bývalý agent CIA rozhodl, že Haroldovi již nikdy nedovolí, aby se jej dotkl. Nedovolí, aby se Harold dotkl někoho, jako byl on.

V porovnání s ním si John vždy připadal špinavý a to jak na těle, tak i na duši. A tak zatímco John byl špinavý, zpocený, pokrytý všelijakou špínou a jistě i nelibě zapáchající, Harold byl vždy pečlivě upravený a pobyt v jeho blízkosti Johnovi přinášel pohlazení na duši. Vždy když vstoupil do knihovny, tak v ní Harolda cítil. A mohl si to zakazovat, jak chtěl, ale pokušení se prostě nedalo vzdorovat. Proto vždy v jeho přítomnosti John dýchal tak zhluboka, jak jen mohl. Haroldova vůně byla kombinací drahé vody po holení, košilí a obleků šitých na míru, starých knih a Harolda samotného. Pro Johnův nos to byla přímo opojná vůně. Též to ale byla nejzazší mez, za kterou se nedovažoval jít. Koukat, to ano, ale nesahat.

"Pan Lake mi nebyl ochoten poskytnout potřebné informace," začal vysvětlovat Mr. Reese. "A tak jsem jej musel přesvědčit."

A i když bylo na Haroldovi vědět, že další vysvětlení nechce slyšet, John se skoro až modlil, aby se zeptal. A on se zeptal.

"Jak jste jej přesvědčil, Mr. Reesi?"

"Nejprve jsem ho střelil do ramene, ale to jej moc nemotivovalo." John viděl, jak se Harold snaží na sobě nedat nic znát, ale na druhou stranu o něm John věděl, že fyzické násilí neschvaluje. A proto ještě přitvrdil.

"Když jsem mu poté prsty řádně vzniklé zranění promasíroval, tak změnil názor." A aby tomu přidal na názornosti, tak ruce zašpiněné od krve vytáhl z kapes a krátce si je prohlédl. Když poté udělal krok směrem k Haroldovi, tak ten opatrně couvl.

A John dosáhl toho, co chtěl. Harold se ho bál.

Komentáře z Blogu.cz:

1 Insanis Insanis | 31. května 2014 v 0:27 | Reagovat
Nezabiju tě, protože i když jsou Johnovy metody jak jsi řekl "reesovské", tenhle dílek se mi moc líbil, ostatně stejně jako ty predchozí, trebaže jsem je nekomentovala. :-)
Můžu tě uklidnit, že nejsi jediný, kdo má s pc problémy. Mě jde hrozně pomalu ať dělám co dělám. :-?
2 Lex-san Lex-san | 31. května 2014 v 0:39 | Reagovat
[1]: Děkuji za komentář i za nezabití :-D. Tak se alespoň dočkáte další kapitoly a možná i někdy dalšího příběhu (ještě mě pořád drží X-men ;-) )
3 KATKA KATKA | 31. května 2014 v 21:51 | Reagovat
strach není asi nejlepší způsob jak upoutat pozornost milované osoby ale Johnovi jde o postavení zdí mezi němi a to se mu zatím povedlo ale většinou je tu nějaké ale takže si počkám co se semele dál :-D Teď jsem byla dva dni závislá na Sherlockovi a Johnovi a musím se přiznat že jsem byla nadšená jediné co mi vadilo byla Mery bože proč to netočili víc pro fanoušky yaoi :-D
4 Lex-san Lex-san | Web | 31. května 2014 v 22:26 | Reagovat
[3]: Přesně tak! John prostě chce, aby se od něj Harold držel v určité vzdálenosti. Příště uvidíš, co na to Harold ;-).
Díky za komentář.
Jinak k Sherlockovi... Marry byla zvláštní a pěkně pojatá, ale rozhodně bych uvítal víc, kdyby byla z příběhu hezky rychle vyexpedována :-? Protože tím pravým pro Johna bude vždy Sherlock, co si budeme říkat :-D.

Žádné komentáře:

Okomentovat