Zdravím!
Tak nám rozjíždíme novou
povídku. Hned na úvod vás musím zklamat, Sam si protentokrát vzala volno
a v povídce se nám neobjeví. Tentokrát naši dva hrdinové budou
potřebovat trochu jinou pomoc, a tak nám bude v příběhu vystupovat jiná
postava, která si snad taky taky získá
Shrnutí pro celou povídku: Ne každý dotek bolí.
P.S.
Článek je opět přednastaven, protože dneska večer jdu do kina na X-mena
a mám takovou neblahou předtuchu, že zanedlouho mé rozepsané povídky
budou o jeden příběh bohatší, protože už teď mám cukání v palci a musím
se držet, abych něco na Erika a Charlese nenapsal
John
již dělal nejednu práci a zaměstnávala ho nejedna organizace. Když
proto kývnul na nabídku člověka, kterého ještě neznal ani čtyřiadvacet
hodin, a který ho za tu dobu stihl dostat z vazby, nabídnout mu práci,
kterou odmítl, připoutat ho k posteli a následně mu nabídnout tutéž
práci, na kterou už kývnul, tak nečekal, že by ho v životě mohlo ještě
něco překvapit.
Více se mýlit nemohl.
Nově
získaná práce mu přinesla více, než mu jeho záhadný zaměstnavatel
sliboval. Nešlo jen o zjištění, že přeci jen na tomhle světě ještě k
něčemu je, ale o daleko významnější poznatek. O to, že ne každý dotek
bolí.
John na svůj osobní prostor nikdy nebyl
přehnaně citlivý. Protože věděl, co od lidí, kteří naruší jeho osobní
prostor, může čekat. Výjimkou byla pouze Jessica, který byť přinesla
světlo do jeho života, byla nadále už jen vzpomínkou. Protože každý jiný
člověk, který se k němu dostal blíž, s sebou přinesl jen bolest. A s
tím John mohl žít. Naučil se, že to brát jako daný fakt. Dotek prostě
bolel.
Až do teď.
"A
za tohle se omlouvám," kývne směrem k jeho zápěstí Finch a John se na
něj překvapeně podívá. A překvapen byl i dále, protože Harold si k němu
přisedl a narušil tak Johnův osobní prostor a John připraven na další
bolest s sebou jen překvapením v duchu cukl, když mu Harold opatrně
rozepnul manžetový knoflíček, aby se k jeho odřenému zápěstí lépe
dostal.
Následující půl hodinu John radši ani
nedýchal. Harold mu nejen ošetřil poraněné zápěstí, za které podle něj
mohl, což si John osobně nemyslel. Ale postaral se i o drobné ranky na
jeho obličeji. A nesčetněkrát se Johnovi omluvil, když si myslel, že ho
jeho počínání mohlo bolet. Nebolelo. Haroldův dotek nebolel.
Komentáře z Blogu.cz:
Žádné komentáře:
Okomentovat