Přeji pěknou neděli!
Házím sem další pokračování Světla v temnotách,
nějak mě ten cyklus chytil, tak uvidíme, jak mi to půjde. Nicméně to
berte jako malý úplatek, poněvadž od pondělí mám zase školu a aby toho
nebylo málo, tak mě čekají zkoušky, tak nevím, nevím, jak budu stíhat.
Ale zpět ke kapitole, kde bude vystupovat spíše Gabriel s Belialem a budou se dít věci...
O
nic jsem se Vás neprosil," oddychoval Tristan, ale na víc už se
nezmohl. Na klidu mu ani nepřidával fakt, že se zase až moc blízko ocitl
tak atraktivní bytosti. Nic nepomáhalo, že si neustále opakoval, že je
to archanděl a ti jsou přece vždycky … no krásní. Sice se tohle slovo hodí spíše pro dívku, ale jiné mě zrovna nenapadá.
A pak, když ho šedovlasý archanděl vzal do náruče a přenesl ho přes
pokoj zpět na pohovku, tak mladý lovec démonů jen skřípal zuby.
To chodí někam posilovat nebo co, že má takovouhle postavu?! Pak ale zrudnul, když si uvědomil, kam až se jeho myšlenky zatoulaly. Jen doufal, že si toho nikdo nevšiml.
"Myslím,"
vložil se do toho Gabriel a vyvinul se Belialovi konečně z objetí, "že
by bylo nejlepší, kdyby nám tady ctěný návštěvník konečně objasnil důvod
své návštěvy." a radši se od Beliala udržoval odstup, což knížete
temnot pobavilo.
"Jak už jsem řekl," odpověděl s úsměvem na rtech, "pro tentokrát spojíme síly a zamezíme odcizení jisté věci."
"É… jisté věci?" zeptal se Zachariel. "O jakou věc tady jde?"
"O Knihu Světla," zašeptal Gabriel.
"Správně!"
zvolal Belial a úslužně zatleskal. "Jak jsem si myslel, opravdu jste
velmi dobře informován," pochválil Gabriela. Dotyčný po něm jen střelil
pohledem a situaci nijak nekomentoval.
"A
tak Váš šéf vybral Vás, Zacharieli, abyste spolu s člověkem, kterého
pro změnu zase vyberu já - abyste našli toho, kdo o Knihu usiluje a
vrátili ho tam, kam patří."
Potom,
co Belial domluvil, se v místnosti rozprostřelo ticho. Každý se v duchu
zaobíral tím, co by se mohlo stát, kdyby se Kniha dostala do
nepovolaných rukou.
"No
tak dobrá," ozval se Tristan a zvedl se dnes už podruhé z pohovky.
"Když už jsme si všechno řekli, tak není důvod tady posedávat. Jdeme,"
tímto pokynul Zacharielovi, aby ho následoval.
"Tak
to zase prr," zpěčoval se šedovlasý archanděl. "Chápu, že je to velmi
důležité, najít toho dotyčného, ale právě proto, nemyslíte si, že by
bylo lepší poslat někoho jiného, než tohohle kluka?" otázal se Zachariel
a svůj dotaz adresoval Belialovi.
"No právě proto s Vámi posílám Tristana."
"Berete
to jako vymítat čerta ďáblem?" zapitvořil se Zachariel. "I když
uznávám, že na druhou stranu to bude velmi zajímavé sledovat jak se
démon…"
"On ale …" skočil mu do Gabriel, ale i on byl přerušen.
"Tak
si tu podívanou nenechte ujít," zasyčel Tristan. Poklonil se Belialovi,
natáhl si na hlavu kapuci a rychlým krokem opustil místnost. Zachariel
jen povytáhl překvapeně obočí, nicméně svého nového druha ve zbrani
následoval. A tak spolu v místnosti zůstali jen Gabriel s Belialem.
"Tak
co kdyby ste zvednul kotvy i Vy?" navrhl Belialovi Gabriel a jal se ho
vystrkovat z místnosti. "Myslím, že za jeden večer toho bylo až dost,
takže sbohem!"
"Ale, nebuďte takový," zavrněl Belial a zapřel se tak, že s ním Gabriel, se svojí nynější silou, nemohl pohnout.
"A
co!" zlobil se dotyčný archanděl a opřel se o Beliala co to šlo. Ten se
jen usmál a o krok poodstoupil, což Gabriel nečekal a nestihl nečekanou
situaci ustát. Zavrávoral a … A opět skončil v ďáblově náručí.
"No
vidíte," odpověděl s potlačovaným smíchem Belial. "Vy mě prostě
nechcete pustit." A než se zmohl tmavovlasý archanděl na odpor, obtočil
mu kolem pasu opět své ruce a zabránil mu v případném útěku.
"Proč?" zlobil se Gabriel. "Proč mi tohle děláte? Myslel jsem, že vším nebeským pohrdáte!"
"Tak
to ale není," odpověděl klidně kníže temnot. "Mně nevadí andělé, či
cokoliv jiného, proto že jsou andělé, ale vadí mně jejich chování. A to
je důvod, proč se mi líbíte právě Vy," pokračoval Belial a s úsměvem
shlédl na rudnoucího Gabriela.
"Trochu
si protiřečíte. Nezdá se Vám?" pravil Gabriel a když ho kníže temnot
pustil, tak od něj odskočil, jako kdyby ho měl v nejbližším okamžiku
uštknout ten nejjedovatější z hadů.
"
Nemyslím si," podotknul Belial a dále to nijak nerozváděl. "Ale důvod,
proč se mně jen tak nezbavíte, není jen Vaše pěkná tvářička, i když to
samo o sobě už je dost, ale to, že když oni dva pracují v terénu, tak na
nás zbyla ta nudnější část."
"Na
nás?" podivil se Gabriel a radši si sedl na právě uprázdněnou pohovku.
Bylo toho na něj v poslední době trochu moc. Kdyby měl 100% svých sil,
tak by takovou eskapádu přešel jen s úsměvem, ale teď? Teď je na dně.
Nejradši by si zalezl do postele a spal minimálně týden. Ale to bohužel nejde, povzdechl si v duchu. Nejen
že budeme honit někoho, komu se zachtělo Knihy, ale mám tady
nakvartýrovanýho ďábla, který se odmítá hnout a se kterým momentálně
nehnu.
Belial ho zatím mlčky pozoroval a čekal. Mohl bych si přečíst v jeho myšlenkách, o čem právě přemýšlí, ale…
Ale nějak to nešlo. A Belial si musel chtě nechtě přiznat, že by ho
nesmírně potěšilo, kdyby mu tenhle tvrdohlavý archanděl začal důvěřovat. Ale na to si chvíli asi počkám,
zamručel si pod vousy a sehnul se k němu. A Gabriel se ani nenadal a
byl jedním dotekem poslán do říše snů. Poté ho Belial vzal do náruče a
odnesl do druhého pokoje, kde tušil ložnici.
"Hmm,
nic moc," ohodnotil místnost z jedním lůžkem. "Tak teda nevím, jak se
na téhle posteli vyspíme." Ale na druhou stranu z toho měl nehoráznou
radost. "Už se těším, až se zbudíš, Gabrieli," zašeptal a jemně ho
položil do peřin. Sám se trochu odstrojil, ale jen trochu, nechtěl
zkoušet už tak napínané archandělovy nervy a vklouzl pod peřinu k němu.
Gabriel ho ale též překvapil. Jakmile si totiž Belial lehnul, okamžitě se k němu přitulil.
A helemese, to bude tedy příjemná noc,
uculoval se kníže a přitáhl si spícího anděla ještě blíže k sobě.
Neubránil se tomu, aby si nepřičichl k jeho vlasům. Byla sice pravda, že
anděle a jinou nebeskou havěť neměl rád, ale Gabriel byl výjimkou.
Andělé Belialem opovrhovali za to, čím byl. Vyčítali mu, že chce
chudákům lidem jen ubližovat a kdesi cosi. Neuvědomovali si, že sami
lidé v ubližování a zraňování se navzájem nepotřebují nijak radit.
Zvládnou to hravě sami. Tuhle smutnou pravdu znal i Gabriel a nijak se s
ní netajil. Proto radši sestoupil na zem, kde mohl být daleko
užitečnější. Bohužel musel za to zaplatil většinou svých schopností.
Pokud Belial věděl, zůstala mu jen schopnost léčit.
I když se mnou v hloubi duše souhlasí, přece mě nemusí, povzdechl si neďáblovsky Belial. Otázkou
zůstává proč? Vadí mu veškeré dotyky. Jen Tristana pustil k sobě, ale
to je něco jiného. Tak proč? Někdo mu ublížil? Pokud ano, tak už teď je
mrtvý!
Po této krvelačné myšlence se ale uvolnil a jal se kochat pohledem na Gabrielovu spící tvář, dokud sám neusnul.
Komentáře z Blogu.cz:
skvělé *.* nemůžu se dočkat co bude Gabriel dělat až se probudí v jeho náruči =D
Lachim | 3. ledna 2010 v 12:55 |
Tak nějak nevím, která dvojice je lepší. Snad se rozhodnu u pokračování. Rychle prosííím!!!!!!
Myslím, že Gabriel poránu utrpí lehký šok.. No, možná spíš dost těžký..XD
To se nám to komplikuje.. Muhehehe..
Už se těším na pokračování..
To se nám to komplikuje.. Muhehehe..
Už se těším na pokračování..
Úžasné, prosto úžasné ako aj predchádzajúce
kapitoly a v podstate celý tento príbeh XD. Už sa teším na ďalšiu
kapitolu a prajem ti veľa šťastia v škole so skúškami =)
nadherna kapitola=) uz sa neviem dockat
pokracovania =) dufam ze bude coskoro =) by ma zaujimalo ako sa Gabi
zatvari ked sa prebudi =) rychlo prosiim pokracko =)
To asi nebude zrovna probuzení podle
Gabrilova gusta, což? :o) Nevadí, myslím, že Belial použije veškeré své
přesvědčovací schopnosti, aby ho aspoň trochu uklidnil. :o)
Docela mě zajímá Tristanova minulost. A Gabrileova. Copak se jim asi stalo? A kdo je Richard z úvodu cyklu?
Jen hezky další pokračování, abychom dostali odpovědi na otázky. :oD
Docela mě zajímá Tristanova minulost. A Gabrileova. Copak se jim asi stalo? A kdo je Richard z úvodu cyklu?
Jen hezky další pokračování, abychom dostali odpovědi na otázky. :oD
krása, už se těším na další dílek. Hlavně na to raní probuzení, to bude překvápko.
Gel-chan |
Nádherné, uáá mě se víc zamlouvá pán pekelný aristokrat s 'barmanem' archandělem xD-
souhkasím s ostatními, prostě krásná povídka
s krásným dějem, skvěle napsaná .... no prostě dokonalé :)smekám
klobouk (nějak si ho na tý hlavě musíš domyslet) už se tesim na dalsí
dílek :)
pokračování!!!!
Dovoľ, aby som ťa upozornila na jeden veľmi
závažný fakt. A to, že Gabriel je, hneď po Michaelovi, najsilnejší
Archaniel. A preto pochybuje, že niekto tak silný ako on, by so sebou
nechal len tak ľahko manipulovať Padlým. A hlavn, keď je ten Padlý
Belial.
Velmi děkuju za upozornění, ale jak jsem
psal v úvodu, o náboženství z teologického hlediska nemám takové
znalosti, abych se o ně mohl v tomto cyklu bez uzardění opřít. A tak,
jak už jsem zmiňoval, se tento příběh bude odehrávat na jiné planetě a
zcela s jiným bohem. Jediné, co jsem si neodpustil je vypůjčení si
několika jmen. Toť jediná společná věc. Ale i tak doufám, že se cyklus
bude i dál líbit...
To se tak krásně a lehce četlo...Bylo to až absolutně nádherné. Tak tedy Fiat lux a těším se na další díl!!!
rozteklé máslo na pánví je tužší než já. No
jednička. krásné. Nedivím se, že jsi tolik oblíbený, krásně píšeš.
Krásný příběh v perfektním obalu.
Žádné komentáře:
Okomentovat