Druhá kapitolka je na světě, jak budou pokračovat osudy jednotlivých aktérů našeho příběhu? Čtěte a uvidíte.
Co to sakra…? A kde to vůbec sem? Pak mi to došlo, nejdřív bych měl asi otevřít oči.
,,Bráško! Pane bože, bráško! Seš vzhůru! Jak se cítíš? Nebolí tě něco?" zasype mě přívalem otázek Deiros. Alexej, který opět stojí po boku mého bratra, si mě jen zkoumavě prohlíží.
,,Sem v pohodě," odvětím a rozhlížím se kolem sebe. Jsem u sebe v pokoji. Ležím ve své pohodlné posteli a nic mi neschází. Když v tom mi to došlo.
,,Co to, sakra, bylo?"
,,To bychom rádi slyšeli my od tebe," odvětí můj bratr.
Když se na ně jen nechápavě podívám, tak se ujme slova Alexej: ,,Zrovna jsme v kanceláři Vašeho bratra procházeli jednotlivá hlášení, když v tom…
Před pár hodinami
Právě se snažím svému pánovi vysvětlit jednotlivé položky v hlášení, když nás vyrušil hluk, který se ozýval z chodby.
,,Tam nesmíte, to je…!"
,,Co to…?"
Najednou zmatené výkřiky ustaly a následně se rozrazily dveře do pracovny mého pána. Automaticky se postavím před něj, čelem k potencionálnímu nebezpečí, ale to, co vidím, mě dokonale zaskočí. Ve dveřích stojí mladý muž v uniformě Královské gardy a na zádech nese sira Samuela.
,,Velmi se omlouvám, můj pane, ale.." praví ten narušitel a snaží se popadnout dech.
,,Samueli?" zeptá se můj pán rozechvělým hlasem. ,,Samueli!" vykřikne a proklouzne kolem mne. Klekne si ke svému bezvládnému bratrovi a jen na něj bezmocně hledí.
,,Můj pane?" zeptá se opatrně narušitel. Když ale vidí, že se od vládce Alastrie ničeho nedočká, tak houkne na okolo postávající stráže, které se ho předtím marně snažily zastavit: ,,Ihned přiveďte doktora. Okamžitě!" dodává, když vidí, že se nikdo nehýbe. Stráže jen kývnou a rychle vzdálí, aby splnily to, co jim bylo nařízeno.
Narušitel se mezitím obrátí k Deirosovi:,, Můj pane, buďte v klidu. Váš bratr je jen v bezvědomí. Doktora jsem nechal zavolat, jen aby potvrdil, že se mu opravdu nic jiného nestalo." Král na něj upřel svůj pohled a nečekaný návštěvník se pousmál a pomyslel si vypadá to, že už není v šoku.
,,Promiňte mi moji nezdvořilost, pane. Jsem kapitán Nathaniel. Mám na starost výběr vojáků do Vaší gardy."
,,Co se stalo mému bratrovi?" zmůže se konečně na otázku Deiros.
,,Někdo na něj zaútočil. Magií." dodává a očekává další otázky, které jistě budou následovat.
,,Magií?" zeptá se král a otočí se na Alexeje, který celou dobu stojí nad ním a střídavě pozoruje svého pána a nově příchozího.
,,Ale sám jste řekl, že je jen v bezvědomí, takže co se tedy stalo?" zeptá se král.
Nathaniel si jen v duchu povzdechne. Moc dobře věděl, že dříve či později vyjde pravda na povrch, ale že to bude sdělovat samotnému vládci Alastrie, tak s tím opravdu nepočítal.
,,Útočník byl uživatelem ohně a poslal na Vašeho bratra několik ohnivých koulí. Nevěděl jsem, že se někdo od královského dvora se bude účastnit výběru nováčků. Kdybych to věděl, udělal bych patřičná opatření, ale takto jsem mohla reagovat pouze jedním způsobem."
Kapitán se odmlčel. Poté si k překvapení krále a jeho věrného ochránce klekl a hluboce se uklonil.
,,Moc se omlouvám. To kvůli mně je sir Samuel v bezvědomí. Abych útok vedený na něj zastavil, musel jsem použít vzdušnou bariéru. Nebyl jsem si ale jistý, jak silný je útok a tak jsem bariéru udělal silnější než obvykle. Bariéra sice útok zastavila, ale smetla i sira Samuela. Stačil jsem ho sice chytit, ale už bylo dokonáno." To vše vychrlil kapitán tváří k zemi a čekal na svůj trest. Když se ale nic nedělo, tak opatrně a pomalu zvedl oči ke králi:,,Pane?"
,,Vy umíte užívat magii?" optá se ho panovník.
,,Ano, můj pane. Neřekl jsem to předem, protože vím, jak se lidé v této zemi na magii a její uživatele dívají. Moc…" kapitánovu odpověď přerušilo rázné zaklepání. Následně vstoupil Rafael, osobní lékař obou bratří.
,,Slyšel jsem, že je zde mně prý potřeba." Když spatřil bezvládné Samuelovo tělo, tak se k němu ihned vydal a jal se ho prohlížet.
,,Pokud dovolíte, můj pane, tak já se teď vzdálím. Dohlídnu na uklidnění situace na cvičišti. Poté okamžitě složím svůj úřad a budu se hlásit u kapitána Vaší osobní gardy." S těmito slovy se Nathaniel rozloučil a neslyšně opustil místnost.
,,Ale…" stačil pouze říci král, než nečekaný návštěvník odešel.
,,Proč bych měl trestat někoho, kdo zachránil život mému bratovi?" S touto otázkou se obrátil na Alexeje a doktora.
Odpovědí mu bylo chápavé pousmání a Rafael pravil:,,Vašemu bratrovi vážně nic není. Jen je v bezvědomí. Až se probudí, mělo by být vše v pořádku, ale pro jistotu mě ještě zavolejte." S nepatrnou úklonou se též rozloučil a nechal krále v přítomnosti Alexeje a jeho bezvládného bratra.
,,Tak takhle to nějak bylo," shrnul situaci Alexej.
,,Co vlastně víme o tom kapitánovi Nathanielovi?" zeptal se Samuel.
,,Nó, já jsem nevěděl nic, ale Lex byl tak hodný a něco nám zjistil, že Lexí," řekl král a vesele se zazubil na svého ochránce.
Alexej vyveden z míry jeho pohledem se na chvíli nezmohl ani na slovo. Během chvíle se ale sebral, odkašlal si a odpověděl: ,,Kapitán Nathaniel je velitelem výcvikového oddílu, který připravuje budoucí gardisty na jejich práci. Jeho podřízení si ho váží. Nebyly na něj žádné stížnosti, ale nic osobního se mi o něm nepodařilo zjistit. Před pár lety se vrátil s vojskem, které bylo nasazeno ve východním zemích a už u nás zůstal. V kariéře postupoval velmi rychle a skončil až na svém současném postu. Dál asi ale nechce pokračovat. Prý mu několik generálů nabízel účast v bojích, což by mu umožnilo dále pokračovat v kariéře, ale on pokaždé odmítl," zakončil Alexej své hlášení.
,,Hmm, takže nikdo neví odkud přišel, ano?" zeptal se král.
,,Je tomu tak, můj pane!" odpověděl jeho pobočník
,,A ta maska?" tentokrát se zeptal Samuel.
,,Prý zakrývá nějaké zranění. Kapitán o tom ale sám nemluví."
,,Takže je to velmi tajemný muž," shrne to král.
,,Vypadá to, můj pane!"
,,Ale teď z jiného soudku. Vypadá to, že se atentátníci opět přihlásili ke slovu a tentokrát si vybrali za cíl tebe, můj milý bratře, takže ti budeme muset najít někoho, kdo by ti kryl zadek."
,,Ale Deirosi!" zvolal Samuel, ,,to nemyslíš vážně, že ne! Já nepotřebuju nějakou chůvu, která by na mě dávala pozor a utírala mi pr.. tedy, která by mě oprašovala. Nejsem z porcelánu."
,,To sice ne, ale stejně ti někoho seženu. Když to vezmu kolem a kolem, už bych někoho vlastně měl."
Samuel se na svého bratra nechápavě podíval, ale poté mu to došlo:,, To teda ne! Jeho ne! Co když je to sám atentátník!"
,,Sám si mi před chvilkou tvrdil, že nejsi z porcelánu, takže budeš mít možnost zjistit pravdu nebo nějaké jiné informace. A žádné odmlouvání," dodá Deiros, když vidí, jak se jeho bratr nadechuje k nějaké stížnosti.
,,Je to mé konečné rozhodnutí. Takže pokud to nechceš brát jako nařízení krále, tak to ber jako žádost svého bratra, který má o tebe starost."
Na tato slova neměl Samuel žádný argument a musel chtě nechtě kapitulovat. Panovník Alastrie to vzal s úsměvem a nechal si zavolat budoucího pobočníka pro svého bratra.
Exkapitán Nathaniel si to rázoval chodbou směrem ke kanceláři samotného krále a hlavou se mu honilo nepřeberné množství myšlenek a útřžků událostí. Výsostní postavení v jeho hlavě si ale vydobyla událost z dnešního rána. Přítomnost jiného mága vycítil až v okamžiku, když už na sira Samuela letěly ty ohnivé koule.
Vše se mu před očima odehrálo ještě jednou. Před králova bratra umístil bariéru, když ale viděl, že to přehnal, tak se k němu urychleně rozběhl a stačil ho jen tak tak chytit. Sir Samuel do něj vrazil v plné rychlosti a on ho automaticky objal. Pod svýma rukama ucítil vypracované tělo mladého muže a celým tělem mu projelo příjemné mrazení. Nemohl si ho ale dlouho prohlížet, musel ho okamžitě odnést do bezpečí, protože cítil, že útočník je nedaleko a že ho pozoruje.
Ztracen v myšlenkách došel až ke dveřím královy kanceláře. Pokýval na pozdrav strážím, které zde stály a vešel dovnitř.
Jaké bylo jeho překvapení, když v místnosti kromě krále a jeho pobočníka byla ještě jedna osoba a to sir Samuel.
,,Pane? Přál ste si se mnou mluvit? Už jsem vyřešil situaci na cvičišti. Nováčci budou, vzhledem k událostem, vybráni později. A teď bych chtěl složit úřad."
,,Tak s tím bych tak nespěchal," řekne král.
Nathaniel se na něj nechápavě podívá, ale král pokračuje dál:,, Abychom lépe využili Vašich schopností, tak jsme se rozhodli, že Vám svěříme novou práci. Ode dneška budete střežit život mého bratra, sira Samuela.
Nathaniel se okamžitě podíval na osobu, o které byla řeč. Pohled jednoho se vpil do toho druhého.
,,Já ale musím poznamenat, že o žádného strážce nestojím." konstatoval Samuel.
,,A mimochodem Vám vůbec nevěřím." Samuel se dal do pohybu a šel směrem k Nathanielovi.,,Podle mého jste s těmi útočníky spojen a já jsem rozhodnutý to dokázat." Tato slova pronesl těsně před svým budoucím pobočníkem. Dělilo je od sebe jen několik centrimetrů, když na oplátku promluvil Nathaniel.
,,Jsem rád, že jednáte na rovinu. Tak tak budu jednat i já. Myslím si, že jste pěkně nezodpovědné individuum, které ohrožuje nejen svoji budoucnost,ale budoucnost celé Vaší země, a kdybych byl tím vaším nepřítelem, tak jste mrtvý během několika vteřin. K tomu bych ani nepotřeboval magii." Po těchto slovech se Nathaniel sladce usmál, otočil se ke králi a ještě dodal:,, Bude mi potěšením starat se toto princátko… ehm tedy chtěl sem říci o Vašeho ctěného bratra."
Deiros jen přikývne a v duchu se usměje.
Myslím, že si všichni ještě hodně užijeme.
Komentáře z Blogu.cz:
Ayasumi |
ooooo...Tak jsem si to myslela dobře...No,ale jak to teď bude pokračovat?Honem, další díl!!!!!
veľmi pekná kapitola a keď sa môžem spýtať kedy bude ďalšia ??
Nemužu nic než souhlasit s ostatníma.. už se těším na pokračování:)
Hmmm, začíná se nám to pěkne vyvíjet. Mám rada fantasy ^^ fantasy a chol life 
moje nejoblíbenější. takže jak jinak... uz se tesim na pokracování
moje nejoblíbenější. takže jak jinak... uz se tesim na pokracování
Rozhodně si užijeme parádní mejdan. Už se velmi těším a jen doufám, že to hezky úhledně dopíšeš.
Mám ráda fantasy a tohle se mi líbí a vyvijí se to zatraceně dobře a k tomu se to velmi dobře čte. Nikam nespěcháš, ale tempo je dostatečně svižné, abych tu neusla a fantazie jo je to prostě moje krev. Hupsnu na trojku, kterou jsme myslím zahlédla.
Mám ráda fantasy a tohle se mi líbí a vyvijí se to zatraceně dobře a k tomu se to velmi dobře čte. Nikam nespěcháš, ale tempo je dostatečně svižné, abych tu neusla a fantazie jo je to prostě moje krev. Hupsnu na trojku, kterou jsme myslím zahlédla.
Trochu mě mate zformulování textu, který je
každou chvílí vypravován z jiné strany. Ne že by to bylo špatné, ale
člověk se s tím setká jen málokdy a já se většinou takovýmto povídkám
vyhýbám, ale tentokrát ne :)
Nejvíc mě asi zarazilo chování podřízeného k nadřízenému. Myslím, že tato povídka je takové odlehčení od skutečného světa, kde prostě nic jako příkazy neexistují - člověk si prakticky dělá co chce. I přesto mě povídka hodně chytla, za což jsem ráda - už jsem neměla co číst :) - Rozhodně ji dnes plánuji dočíst celou, pokud to stihnu ^^
Nejvíc mě asi zarazilo chování podřízeného k nadřízenému. Myslím, že tato povídka je takové odlehčení od skutečného světa, kde prostě nic jako příkazy neexistují - člověk si prakticky dělá co chce. I přesto mě povídka hodně chytla, za což jsem ráda - už jsem neměla co číst :) - Rozhodně ji dnes plánuji dočíst celou, pokud to stihnu ^^
Ach, jsem unešená ... né vážně se mi strááááášně moc líbí příběh! Hned jdu na pokráčko :P...
... né vážně se mi strááááášně moc líbí příběh! Hned jdu na pokráčko :P...
Karin To bude asi ještě velice zajímavé.
OdpovědětVymazat