Shonen ai/Yaoi povídky by Lex-san: IX. díl

Zdravím!

Dnešní díl je trochu delší. Chvíli jsem váhal, jestli ho nemám rozpůlit, ale nakonec jsem si řekl, že si snad rádi trochu víc počtete .

"Ahoj, tati," zašeptala Lynn do telefonu.

"Ahoj, zlato. Co se děje že šeptáš? Á, Elise už spí?" ozve se z druhé strany. Lynn hodí rychlý pohled na pohovku a usměje se.

"Ano, oba už spí," odsouhlasí a potichu se přesune z pokoje na chodbu.

"Oba?" zazní překvapeně Robert. "A kdo…? Myslel jsem, že Tim s tebou nepřijel."

"A kdo říká, že je tady se mnou zrovna Tim?" zeptala se trochu škádlivě Lynn. "Třeba jsem tady v Oxfordu narazila na vysokýho, blonďatýho fešáka a ten teď spí na gauči."

"Lynn…?" ozvalo ze z druhé strany.

"Ale tati, vždyť mě znáš!" odpovídá s je jemným úsměvem Lynn. "Tima mám přece až moc ráda, abych udělala něco takovýho. To ale neznamená, že jsem slepá a nepodívám se na pěknýho chlapa."

"Takže u mě na pohovce opravdu někdo leží?"

"Jop, jenže mám takový pocit, že to není poprvé, co tenhle dotyčný tady složil svoje dlouhý nohy." odpovídá tajemně Lynn.

Robert se na druhé straně na chvíli odmlčí. Jediný, kdo mu posledních pár let spí na pohovce je James, ale ten se přece s Lynn vůbec nezná!

"A, proboha, tati! Úplně slyším, jak ti v hlavě šrotuje. To nebyla žádná záludná otázka

," směje se do sluchátka Lynn. "Je to tvůj James."

"James? Hathaway? Jak se vy dva znáte?" vypálí salvu udivených otázek Robert. "A není to můj James," opraví ji ještě pedantky. Za což si vysloužil jen odfrknutí a zvednuté obočí ze strany Lynn.

"Potkali jsme se před dvěma dny. Zrovna jsem přijela do Oxfordu a první člověk, na kterého jsem narazila, byl velice distingovaný a vysoký fešák, který mi nabídl pomoc. A ještě než řekneš, že si nemám nechat pomáhat od cizích lidí," skočí Lynn svému otci do jeho připravované námitky a přinutí ho pusu opět zavřít, "tak mi jen podržel kufr a nabídl se, že mi chytí taxika."

"Vždyť nic neříkám," zabrble Robert. "Ale jak si věděla, že je to Ja-Hathaway?"

"Taky nejsem žádný béčko," zahlásí Lynn a opět způsobí, že se její otec na druhé straně linky odmlčí. Jak to ta holka mohla zjistit? James se rozhodně jen tak někomu nepředstavuje a svoje jméno na čele napsaný taky nemá!

"Tak co? Necháš se podat?" zeptá se poťouchle Lynn a připadá si, jako by ji bylo zase deset, ale takhle popichovat tátu ji baví.

"Ok, dostala si mě, tak jak to teda bylo?"

Lynn se potěšeně ušklíbne. "Zazvonil mu totiž telefon…"

"… a on se představil," dodává Robie. "Jak prosté."

"Přesně tak. No a pak mi pomohl a hodil mě k tobě." dovysvětluje Lynn a zaznamená na druhé straně jemný tátův úsměv.

"Ale proč u tebe … tedy u mě teď spí na gauči?" chce dát poslední kousky skládačky do hromady inspektor.

"Protože tady usnul," zazní jednoduchá odpověď a Robert jen protočí oči.

"No to mi došlo! Nezlob mě Lynn a hezky vysyp z rukávu i ten zbytek příběhu!"

"Tvůj James," Robert se opět nadechuje k námitce, "se tady původně zastavil jen na skok a kvůli Elise."

"Elise? Proč?" Robert si totiž svého seržanta nikdy nespojil s vidinou malého dítěte, ale teď když to Lynn nakousla…

"Protože Elise má Jamese ráda," zazněla jednoduchá odpověď. "No a když už u nás James byl, tak jsem dala večeři - tati, je hrozně hubenej, měl by víc jíst!" přeskočí z jednoho tématu na druhé mladá maminka.

"A jak to mám jako zařídit?" brání se Robert.

"Prostě na něj dohlídni! Když pracujete na případu, koukejte i pravidelně jíst!"

"Rozkaz!" zasalutuje pomyslně Robie.

"No a pak si ještě chvíli hrál s Elise a když jsem se otočila, tak už spal," vrátila se opět k předešlému tématu Lynn. "Když jsem ho pak přikrývala dekou, tak jsem chtěla od něj Elise vzít, ale ta se ho pevně chytla, prostě si na něm chudákovi ustlala a za chvíli spala i ona."

"A nevíš…?" chce se zeptat Robert své dcery, ale ta ho předejde.

"Tak nějak jsem z něj dostala, i když víš, jak je James nesdílný, když dojde na to, že by si měl stěžovat, že prý vaše šéfová hostí nějaký sjezd policejních špiček z jihovýchodní Anglie. Což znamená, že je s tím spojeného spousta papírování, takže…"

"Takže Ja-seržant nedělá nic jiného, než jen sedí za stolem a vyřizuje stohy papírů," dodává Robert.

"Hmm-hmm," zamumlá Lynn.

"A tohle mělo být jako co?" dožaduje se odpovědi druhá strana.

"Nó, mě totiž připadalo, že se James snaží vyřídit všechno dřív než přijedeš."

"Ten pitomec!" naštve se Robie. "A to jako proč?! To jako nemám ruce? Ať se těší, až přijedu!"

Lynn byla pro tuhle chvíli ráda, že James spí, protože hrozilo, že by ho táta sprdnul na dvě doby. Ale na druhou stranu Lynn potěšeně zaznamenala, že má táta o Jamese. A zatímco se ze sluchátka linul proud nesouhlasných výhružek, tak se Lynn zamyslela.

James byl bezesporu velice zajímavý člověk, což samozřejmě zaregistrovalo i jeho okolí. Když ji v den jejího příjezdu ještě doprovodil do supermarketu a na trh na nákup, tak se po něm otočila nejedna hlava - ať už to byla studentka, mladá maminka nebo muž v obleku. James si toho ale nebyl asi ani vědom plus on sám se za nikým neotočil, což Lynn docela překvapilo. Naštěstí všechny potenciální nápadníky odstranila Elise. Stačilo, aby se Jamese chytla za sako a všichni před chlapem s malou holčičkou hodili zpátečku. Lynn za to tehdy koupila Elise pastelky jako odměnu. To by tak ještě hrálo, aby jim někdo vyfoukl Jamese přímo před nosem!

Lynn totiž jaksi neušlo, že ač je James sebeprofesionálnější, když se stočila řeč na inspektora, tak měl v hlase to Něco. A Lynn zbystřila. Mohlo by to být až takhle jednoduché? Za těch pár dní toho o Jamesovi mnoho nevěděla, ale měla takový pocit, že čas je v tomhle případě irelevantní, protože James byl velice uzavřený člověk, pokud došlo na jeho osobu. Přesto Lynn věděla, že si s jejím otcem rozumí.

Ale bylo porozumění a porozumění a Lynn se přistihla při myšlence, že kdyby její táta a James… Trochu se při té myšlence začervenala, nakoukla do pokoje, jestli všichni obyvatelé pohovky nadále spí, odkývala tátovi jeho monolog a zařekla se, že musí posbírat nějaké důkazy o tom, jaký vztah to mezi sebou inspektor a jeho seržant vlastně mají.

/VIII. díl/ /X. díl/

Komentáře z Blogu.cz:

KATKA | 8. dubna 2014 v 8:34 | Reagovat

nádherný díl, ja ty holky prostě miluji jsou skvělé , inteligentní a zábavné a představa toho super blonďáka na gauči musí inspektora popohnat domů :-D