Zdravím!
Dneska jen krátce a stručně .
Shrnutí: Když Harold dorazil do knihovny, udělalo se mu špatně.
Něco
bylo špatně. Harold ale nevěděl co. Žádný telefonát nenarušil jeho
večer a žádné zjištění mu výstražně neblikalo na počítači, přesto doma
nějak neměl stání. I Méďa byl neklidný a Harold prostě věděl, že on na
něj tu nervozitu nepřenesl.
Bylo to směšné! A
přesto Harold sáhl po mobilu. Nevěděl, co řekne, až mu hovor volaná
osoba zvedne, ale to ho nezastavilo v tom, aby v rychlém vytáčení
nezvolil první z uložených kontaktů.
Čím déle
telefon zvonil bez jakékoliv odezvy, tím byl Harold nervóznější. Nechal
jej zvonit dále a usedl k počítači. A během chvíle měl zjištěnou polohu
neozývajícího se kontaktu. Přesto nervozita, která mu svírala
vnitřnosti, neustupovala, ba naopak se zhoršovala. Vzal si kabát a s
Méďou po boku vyrazil na místo udané GPS polohou v mobilu.
Když
Harold dorazil do knihovny, udělalo se mu špatně. Na stole u své
počítačové sestavy našel pečlivě vyrovnaných několik věcí - mobilní
telefon se sluchátky, pár řidičských průkazů, identifikačních karet a
průkazů hned několika organizací, svazek bankovek, několik kreditních
karet, svazek klíčů a menší arzenál zbraní. Vedle této hromádky ležel
list papíru a na něm bylo napsané jen jedno slovo - Děkuji.
Harold si musel sednout. Věděl, že ztrácí drahocenný čas, ale nemohl se hnout.
Je pozdě!
Běželo mu hlavou. A pohled mu sjel k tabuli, která byla plná všemožných
poznámek k jejich poslednímu číslu. Strávil nekonečné hodiny hledáním
toho, komu by Harold Wrenn mohl uškodit, nebo kdo by chtěl uškodit jemu a
přesto přehlídl to nejdůležitější. Bylo to tak jednoduché, ale on to
prostě neviděl.
S tichým mlasknutím mu Méďa olíznul ruku. Dával tak najevo, že nechápe, proč jsou tady, když jeho páníček tady není.
"Máš
pravdu!" zareaguje Finch a přitáhne si k sobě klávesnici a dá se do
hledání. Mr. Reese byl sice velice schopný a to hned v několika
ohledech, ale on byl tím, kdo sestrojil Stroj!
Harold
si zakládal na tom, že umí dělat několik věcí najednou. A tak i když mu
prsty doslova lítaly po klávesnici, si mohl dovolit pohled na volnou
židli, kde pravidelně sedával Mr. Reese. Finch nechápal, proč jim stroj
nedal jeho jméno, když byl tím, kdo byl v ohrožení a místo toho poslal jedno z Haroldových krycích jmen.
Prozření bylo tak náhlé, že na chvíli přerušilo i pohyb prstů po klávesnici. Stroj mu sice poslal jeho číslo, ale když se rozhodl řešit situaci sám, poslal tohle číslo i Mr. Reeseovi. A to z důvody Finchovy ochrany.
Zde
bylo vidět, že i přes snahu Stroj naučit, že má chránit všechny lidi,
ne svého stvořitele, se Stroj vyvinul dle svého. A ve snaze ochránit
jeho si vytvořil spojení s Johnem.
Harold
si naštvaně povzdechl a na náladě mu nepřidala ani hromádka Johnových
osobních věcí ležících na jeho stole, které vlastně ani jeho osobními
věcmi nebyly. Bylo to jen krytí, ale otisk svého majitele nenesly. Tím
nejosobnější prvkem byl Méďa, který mu disciplinovaně seděl po boku.
Jeho vlastnictvím John poodhalil něco málo ze svého já. Harold sice mohl
vědět vše o Johnově životě, přesto mu jeho osobnost zůstávala skryta.
Mlčenlivý
milionář věděl, že John je velice dobrým člověkem, i když si to on sám o
sobě nemyslel, přesto měl pocit, že je tady něco, co mu John tají. Ne
že by mu Mr. Reese vyprávěl o svých pocitech, ale nemluvit o něčem a
úmyslně něco skrývat to jsou dvě rozdílné věci.
Tiché pípnutí ohlásilo konec hledání a zároveň cíl Haroldova snažení.
"Až
vás najdu, Mr. Reesi, tak si budeme muset promluvit," slíbí tiché
knihovně Finch a sáhne po vytištěných informacích. On totiž také Johna
nikde nenechá.
> VYHLEDÁVÁNÍ....... UKONČENO
> INFORMACE O POLOZE OSOBY REESE, JOHN ZASLÁNY ADMINOVI
> NOUZOVÝ SCÉNÁŘ - BĚŽÍ - SPLNĚNO - 25% - KONTAKTOVÁN DR. MADAN, FAROOQ
Komentáře z Blogu.cz:
souhlasím měli by spolu mluvit zatím si myšlenky nechávají pro sebe a pro nás a tohle za ně Méďa nevyřeší i když proč né
Žádné komentáře:
Okomentovat