Zdravím!
Dneškem počínaje začínáme s novou povídkou a též s novým fandomem. Ty nejzákladnější informace jsem už poskytl před pár dny a pokud bude třeba něco dovysvětlit, vždy to půjde ruku v ruce s následujícím střípkem .
Něco
k názvu celé povídky... Mám český jazyk hrozně rád, líbí se mi jeho
pestrost a variabilita, bohužel jak Person of Ineterest sleduji již
třetím rokem v originálním znění, tak prostě používám některých termínů v
angličtině. A mezi ně patří i právě Irrelevant number, protože překlad nedůležité číslo mi prostě nejde z pusy. A pak je tu další pojem, nebo lépe řečeno jméno. John pro mě vždycky bude Mr. Reese, a i když jeho příjmení skloňuji, tak to pan tam prostě nedám. (Plus mám rád, jak to zní, hlavně když ho tak oslovuje Finch .) Je ale zvláštní, že se slečnou Shawovou ten problém nemám .
Jinak
text psaný velkým písmem je vyhodnocování údajů pod taktovkou Stroje. A
je to zcela moje know-how, protože i když Stroj v seriálu mluví,
tak se shluk písmenek mihne v záběru tak rychle, že je třeba použít
stopku, pokud má divák zájem si text přečíst. Plus Stroj funguje jako PC
a jelikož jsem na tuto oblast spíše samoukem, tak jsem pro Stroj prostě
zapojil spíše fantazii než programátorskou (ne)znalost .
Je to sice hodně jiné oproti Lewisovi, ale doufám, že Johnovi a Haroldovi dáte šanci.
Užijte si střípek .
> VYHLEDÁVÁNÍ ----
> PŘÍSTUP - DATA Z MOBILNÍHO TELEFONU, INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ
> OSOBA - WRENN, HAROLD
> NE/DŮLEŽITÉ ČÍSLO
> KONTAKTOVAT ADMINA
Finch
stejně jak vytahal knihy z polic, tak je vrátil zase zpátky. Žádný
spěch, jen je hezky úhledně umístit tam, kde původně byly. Tohle vážně
nečekal. Život ho sice naučil, že stát se může opravdu všechno, ale
tohle bylo nad rámec očekávání.
Zatímco se
vracel zpátky ke svému počítači, tak dával dohromady plán. Když pak
usedl na židli a položil prsty na klávesnici, tak měl jasno. Mr. Reesovi
ani slečně Shawové nic neřekne. Věřil, že si s tímhle problémem poradí
sám. Nebylo třeba, aby se do toho napletli ještě ti dva.
Důvodem
ale nebyla jakási pýcha či víra ve své superschopnosti, ale prostý
fakt, že se styděl. Nikdy by ho totiž nenapadlo, že by mohl být také
jedním ze svých čísel. Stroj mu sice dal číslo
jedné z jeho krycích jmen - Harolda Wrenna, ale i tak věděl, kolik
uhodilo. Někde totiž jako tato osoba udělal chybu, která teď může stát
někoho život.
Jeho prsty na klávesnici jakoby
žily vlastním životem, zatímco jejich majitel přemýšlel o následcích
svých činů, ony vyhledávaly a dávaly dohromady všechny potřebné
informace, které Harold Wrenn za svého působení zanechal.
Plynulý pohyb prstů náhle ustal. Následovalo pár rychlých kliků a všechny informace z obrazovky zmizely a nahradil je běžný pracovní
mód. Finch totiž věděl, že již není v knihovně sám. Jeho společníci se
právě vraceli. Ne že by Mr. Reese nebo slečna Shawová byli původci
jakéhokoliv hluku, který běžně přicházivší osoby provází, Finch se v
tomto ohledu naučil spoléhat spíše na své smysly než na svoji logiku. Ti
dva se totiž pohybovali až děsivě neslyšně.
"Tohle mám na New Yorku ráda, tu lidskost a hřejivost Newyorčanů," uvede dvojici Shawová.
"Nevěděl jsem, že vám obyvatelé New Yorku tak přirostli k srdci," zareaguje Finch a odhlédne od monitoru počítače.
"Prodavačka
z módního butiku zavolala policii, protože se jí nelíbilo, že se jí ti
dva chlapi válí před jejím obchodem," vysvětluje Reese.
"Oh, to mnohé vysvětluje," kvituje Finch s pozdviženým obočím.
"Klídek, Finchi, s policií přijede sanitka ne koroner," doplňuje Shawová, zatímco se mazlí s Méďou.
"A čemupak vděčíme za to, že jste nevystřílela celou ulici?"
"Na mě se nekoukejte, já bych těm bastardům narvala jejich koule do prdele a donutila je za to mi ještě poděkovat."
Finch jen beze slova zavrtí hlavou, někdy nemělo smysl cokoli říkat.
"To
se neboj, ve vězení se o ně náležitě postarají." reaguje Reese a posadí
se na volnou židli. "To byste nevěřil, jak rychle se ve vězeňském
komplexu šíří informace." dodá ještě k Finchovi a s absolutně nehybnou
tváří se opře a své dlouhé nohy natáhne před sebe.
Shawové stačil jediný pohled na Reese, aby vzala vodítko a během okamžiku byla i s Méďou pryč.
Harold jen viděl mizející záda mladé ženy a s otázkou v očích se podíval na Johna.
"A když už jsme u šíření těch informací… máte nějaké další číslo, Finchi?" optá se Mr. Reese klidně. Až moc klidně, uvědomí si Harold.
"Ne, momentálně žádné číslo," odpoví a znovu se začne věnovat počítači.
>ADMIN KONTAKTOVÁN
>POSTUP PROTI OHROŽENÍ - NEDOSTATEČNÝ
>KONTAKTOVAT REESE, JOHN
"Hmm,
tak to byste měl čas do dalšího čísla věnovat upgradům svých systému,
Finchi," navrhne Reese a elegantně se zvedne. "Já jsem totiž číslo
dostal." John sáhne do kapsy a na Haroldovu klávesnici se snese útržek
papíru s kombinací čísel, se stejnou kombinací, se kterou se již dnes
Finch setkal.
"Vypadá to, že Harold Wrenn potřebuje naši pomoc," pronese ledově Reese.
"Ne,
nepotřebuje," odvětí Finch. Odsune papírek stranou, pryč z klávesnice a
pokračuje v rozdělané práci. Když už Mr. Reese věděl, co neměl, nebylo
třeba cokoliv tajit. Na obrazovce se objevily shozené soubory a ticho,
které se rozprostřelo v místnosti, rušilo jen pravidelné ťukání do
klávesnice.
Finch na sobě cítil Johnův pohled, ale zařekl se, že to vydrží, nebyl přece…
"Chcete mi něco říct, pane Reesi?" a věnuje Johnovi pohled zpoza brýlí.
"A
proč? Harold Wrenn přeci nepotřebuje naši pomoc. Tak budu dělat to, co
dělám vždycky." John se odmlčí a trochu se posune i se židlí tak, aby
lépe viděl na všechna strategicky důležitá místa. "Budu názory majitele
čísla ignorovat, budu ho pozorovat a hledat hrozbu."
"Tady není třeba hledat hrozbu," ozve se dutě od počítače. "Ta hrozba jsem já sám."
"Koukám,
že jste si s těmi upgrady vážně pospíšil," reaguje Reese. Odpovědí mu
je jen nechápavý pohled. "No když dokážete říct, kdo je oběť a kdo
hrozba…" dovysvětluje John.
"Tím chcete říct, že mě vidíte jako oběť ne jako pachatele?" diví se Finch natolik, že přestane i na chvíli psát na klávesnici.
"Stroj
nám dal vaše číslo před chvílí. Jako Harold Wrenn jste vystupoval již
před určitou dobou, takže to spíše vypadá, že ten zlomový okamžik teprve
nastane, než že už nastal." John se zvedne ze svého místa a přistoupí k
Finchovi. "Buď jak buď, od této chvíle budu váš stín, budu pořád s
vámi, takže jakoukoliv snahu o sólo akci nechte plavat, protože já si
vás vždycky najdu. To přeci moc dobře víte, že vás nikde nenechám."
Komentáře z Blogu.cz:
John zněl skoro strašidelně když
zdůrazňoval Finchovi svou neustálou blízkost ale já to vidím tak že mít
na blízku jeho je samo o sobě plus jsem moc zvědavá co bude dál
Žádné komentáře:
Okomentovat