Jak to vypadá, tak z toho možná i ten cyklus bude . Ale varuji Vás,
tenhle díl je sice delší, ale je takový neslaný nemastný. Potřeboval
jsem trochu uvést děj, ale ještě jsem nechtěl prozradit vše. A tak z
toho vyšlo tohle...
Jinak překlad podnadpisu
Toto je Vaše hodina a moc temnoty
(Nový
Zákon - Slova Ježíšova na hoře Olivetské)
Zákon - Slova Ježíšova na hoře Olivetské)
"Cože? Kdože?!" podivil se inspektor Lestrade a podivil se tak nahlas, že to slyšela i jeho návštěva, o kterou vlastně šlo.
"To jsem rád, že budím takové reakce," poznamenal doktor Watson a bez pozvání vstoupil do kanceláře inspektora Scotland Yardu.
"A co jste čekal," odsekl naštvaně Lestrade, když se přestal dávit soustem, které mu v nestřežený okamžik stačilo zaskočit.
"Mám
prosbu." Doktor přešel rovnou k věci, což přimělo inspektora brát věci
vážně. Poposedl si na židli a své návštěvě nabídl druhou. Nic neřekl,
jen si Watsona důkladně prohlédl a neušel mu fakt, že i když je opět
perfektně ustrojen, v jeho obličeji se zračí únava a skleslost.
K
inspektorovi se už mnohé doneslo, ale šlo většinou jen o šeptandu.
Fámy, o kterých se nedá říct, jestli se zakládají na pravdě nebo jsou
jen holým výmyslem. Přesto se něco muselo stát.
Ano! Něco se jistě stalo! Jinak by mě schopný doktor Watson jen tak nenavštívil. Sám. Bez Holmese.
"Nenašlo by se pro mě u Vás nějaké místo?" přednesl svou žádost doktor a přerušil tak ticho, které v místnosti mezitím nastalo.
?" přednesl svou žádost doktor a přerušil tak ticho, které v místnosti mezitím nastalo.
"Ehm… Slyšel jsem dobře? Vy hledáte místo?" podivil se Lestrade a překvapeně zamrkal, jestli se mu to nezdá.
?" podivil se Lestrade a překvapeně zamrkal, jestli se mu to nezdá.
"Ano. Ale ne místo detektiva, to je samozřejmé. Měl jsem na mysli místo pro lékaře." odtušil Watson.
"Nu
což, lékař se hodí vždy…" pronesl inspektor a odmlčel se. To, že Watson
hledá místo u něj má zcela jistě nějaké opodstatnění. Lékař jeho
formátu by se dokázal uživit sám. Vybudování stálé klientely by mu
nemělo dělat sebemenší problémy… Tak proč? To byla záhada, které by inspektor rád přišel na kloub.
"Beru Vás," vyřkl tedy Lestrade ortel a rozhodl se ho zpečetit podáním ruky.
"Děkuji. Nejen za práci, ale i za to, že se neptáte." pravil smutně Watson.
"Vše
má svůj čas. A teď mě omluvte. Konstábl Vám ukáže Vaši kancelář.
Jelikož jsem Vás přijal já, tak budete k ruce mně a mým mužům. Když bude
potřeba, vezmeme Vás i do ulic, ano?"
Watson jen pokýval hlavou a měl se k odchodu.
"Á promiňte mi ještě," dodal inspektor, "kde Vás najdu, bude-li třeba."
"Larington Street 18. Jen doufám, že mě tam budete hledat pouze Vy a Vaši muži," podotkl mezi dveřmi doktor a následně odešel.
Tak to je opravdu něco.
Pomyslel si v duchu inspektor a pohodlně se opřel o opěradlo židle.
Watson nejen opustí vše, co doposavad měl, ale ještě si nepřeje hosty. Jen doufám, že to z něj dřív či později vytáhnu. Inu, ale radši dřív.
K
této myšlence ho přivedla hlášení, která se mu kupila na stole. Tento
jev nebyl ničím neobvyklým, ale jedna složka mu nedopřávala klidného
spánku.
V ulicích Londýna se procházel člověk, který si
osoboval právo nad životem a smrtí. A co týden, to nové tělo. Nic je
nespojuje, tedy nic, na co by mohla policie přijít. Nic až na číslo, které měly oběti vytetovány na těle. Včera našli mrzáka, který měl na ruce vytetovanou číslici 5.
, které měly oběti vytetovány na těle. Včera našli mrzáka, který měl na ruce vytetovanou číslici 5.
Už pět mrtvých ale žádný pokrok, to si žádalo jediné, zapojit do případu ještě někoho.
Sherlock
Holmes by byla jasná volba, ale!? Je tu jedno velké ale. Jediný, kdo s
ním svedl komunikovat byl Watson. Ten Watson, který si teď s Holmesem
jen tak popovídat chtít nebude.
Tak to zkusím sám, rozhodl se Lestrade a s konečnou platností se zvedl ze židle, vzal si kabát a vyrazil směr Baker Street…
Ještě
než inspektor vešel do pokoje, který obýval velký detektiv, rázně
zaklepal, pamětliv si ještě toho, co se stalo minule, když tak neučinil.
Na vlastní kůži vyzkoušel nový Holmesův přístroj na zneškodnění zlodějů. Ještě že nefungoval tak, jak měl, protože potom už by asi inspektora nebylo.
Holmesův přístroj na zneškodnění zlodějů. Ještě že nefungoval tak, jak měl, protože potom už by asi inspektora nebylo.
Klep! Klep! Nic. Ticho. Inspektor ještě chvíli posečkal a zaklepal znovu. A když se ani tento pokus nesetkal se žádnou odezvou, tak vzal za kliku a jelikož nebylo zamčeno, tak vešel.
. A když se ani tento pokus nesetkal se žádnou odezvou, tak vzal za kliku a jelikož nebylo zamčeno, tak vešel.
První,
co ho uhodilo do očí byla naprostá absence světla. Na to, že venku bylo
skoro deset hodin dopoledne a slunce výjimečně hezky svítilo, bylo v
místnosti šero a vzduch k zalknutí. Inspektor si dovolil jeden krok do
jámy lvové a když se nic nedělo, tak popošel ještě o jeden.
"Holmesi!"
zvolal, ale odpovědí mu bylo jen tíživé ticho. "Sakra, Holmesi, vím, že
tady někde ste, tak mi koukejte odpovědět." Zase nic. Ticho, což
inspektora naštvalo a tak rázným krokem přešel po místnosti směrem, kde
tušil okno. Sice cestou do něčeho nesčetněkrát vrazil a párkrát se ozval
i zvuk, který značil, že něco, co leželo na zemi, už není ve dvou
kusech, ale to inspektora neodradilo. Šel až došel ke svému cíli a
nemilosrdně roztáhl těžké závěsy, které bránily slunečním paprskům
vstupu do místnosti. Poté se otočil a to co viděl, ho nijak
nepřekvapovalo. Byl zvyklý na všudypřítomný nepořádek a chaos, který
úspěšného detektiva provázel. V místnosti snad bylo úplně všechno. Od
nejrůznějších přístrojů a pomůcek přes chemikálie až po prázdné lahve a
shnilý sýr. Bylo zde vše. Vše až na Sherlocka Holmese. Lestrade se ale
nevzdával. Bylo mu jasné, že i detektiv někde bude a taky že ano.
Hledaná osoba seděla pod stolem a soustředěně se dívala na desku stolu
nad sebou.
"Tady ste, Holmesi," oddechl si Lestrade a přešel k
soukromému detektivovi. Cestou si vzal židli, z níž předtím shodil pár
knih a sedl si na ni. "Mám pro Vás případ." A jelikož tato věta, stejně
jako cokoliv jiného, nevyvolalo žádný efekt, tak pokračoval. " Máme už
pět těl, které nic až na vytetované číslo
nic nespojuje, tedy nic zřejmého. Mám tady pro Vás složku s veškerými
dostupnými informacemi." S těmito slovy přistála složka k případu na
stole mezi kouskem salámu a seznamem šlechtických rodů 16. století ve
Francii. Poté inspektor pohledem opět sklouzl na Holmese, který se zatím
během jeho monologu ani nehnul. Kdyby se mu při každém nádechu
nezvedala hruď, tak by nebylo jisté, jestli vůbec žije.
nic nespojuje, tedy nic zřejmého. Mám tady pro Vás složku s veškerými
dostupnými informacemi." S těmito slovy přistála složka k případu na
stole mezi kouskem salámu a seznamem šlechtických rodů 16. století ve
Francii. Poté inspektor pohledem opět sklouzl na Holmese, který se zatím
během jeho monologu ani nehnul. Kdyby se mu při každém nádechu
nezvedala hruď, tak by nebylo jisté, jestli vůbec žije.
"Poslouchal ste mě vůbec?" neodpustil si Lestrade rýpnutí, i když odpověď už znal.
"Jistě že," odtušil Holmes a konečně se vyhrabal z pod stolu.
"A?" domáhal se odpovědi Lestrade.
"Proč ste vlastně tady?"
"Případ. Pět mrtvých, vzpomínáte," odsekl podrážděně inspektor.
"To jsem nemyslel a Vy to víte."
Lestrade
si povzdechnul, sundal si z hlavy klobouk a podrbal se ve vlasech. Poté
si ho opět nasadil, zvedl se ze židle a měl se k odchodu. Když ale bral
za kliku, tak se ve dveřích potkal se svým konstáblem.
"Pane, máme dalšího."
Na to už inspektor nic neřekl, kývl Holmesovi na pozdrav a odešel.
Před domem na něj už čekala drožka, do které nastoupil.
"Pane?" ozval se nervózně konstábl.
"Počkejte," poručil mu nadřízený a sám se pohodlně opřel.
"Čekat,
ale pane inspektore… To se nedivím, že pak nic nevyřešíte, když pořád
jen na něco čekáte," ozvalo se z druhé strany drožky a Lestrade se jen
úsmál.
"Nuže, Holmesi, změnil ste názor?"
"Nikdy jsem netvrdil, že mě ten případ nezajímá," odtušil Sherlock Holmes a zapálil si dýmku.
"No,
jistě," podotkl Lestrade a dal pokyn k odjezdu. "Lékař je už na místě?"
zeptal se přítomného konstábla, který jim o dalším těle řekl a
momentálně jel s nimi.
"Měl by. Dali jsme vědět doktoru…"
"Zajisté," skočil mu do řeči inspektor a upřel zrak ven. Když už se mají potkat, tak ať to za to aspoň stojí. Pomyslel si Lestrade s úšklebkem.
V tu samou dobu se ušklíbla i další
osoba. Vrah. Šest obětí bylo skutečně náhodných, ale ta poslední,
sedmá… Tak ta náhodnou zcela jistě nebude. Už má jméno. Měla jméno už na
začátku. Doktor Watson…
osoba. Vrah. Šest obětí bylo skutečně náhodných, ale ta poslední,
sedmá… Tak ta náhodnou zcela jistě nebude. Už má jméno. Měla jméno už na
začátku. Doktor Watson…
Komentáře z Blogu.cz:
Lachim | 25. ledna 2010 v 9:42 |
Začíná se to zajímavě rozjíždět. Těším se na další díly.
díly.
Angela |
zajímavé... jen doufám, že tento cyklus bude přibývat častěji... 
Jakmile jsem se dozvěděla, že někde přibývá
slash na Holmese, začala jsem štěstím ječet a přihnala se jako vítr. Je
to naprostá bomba a těším se na pokračování!
Úžasný. Ten film jsem taky viděla a napadlo mě to samé co tebe 
WatsonxHolmes Už se těším na další díl!!!
WatsonxHolmes Už se těším na další díl!!!
A dál? Jak to bude? Sem zvědavá a už se těším na další díl..
díl..
Tak a kdepak máš další
díl:) Jsem napnutá jak indiánskej luk a skoro bych i nedýchala, kdyby
to nebylo nutné k žití. I když jak říká Sherlock, dýchání - nuda. Tohle
nuda tedy nebyla. Moc se mi to líbilo a jen tak dál:)
díl:) Jsem napnutá jak indiánskej luk a skoro bych i nedýchala, kdyby
to nebylo nutné k žití. I když jak říká Sherlock, dýchání - nuda. Tohle
nuda tedy nebyla. Moc se mi to líbilo a jen tak dál:)
Tak jsem si zase jednou začala něco zajímavýho a skvělýho číst a ono to zatím má jenom dvě kapitoly! "Béé" Dostane to brzo další
Moc pěkný blogík. Zase někdy mrknu
sice už jsou to dva roky ale tohle je moc pěký začátek povídky... můžeme ještě doufat v nějké pokračování
(druhý film Holmese by mohl být další inspirací...)
(druhý film Holmese by mohl být další inspirací...)
Žádné komentáře:
Okomentovat