Hoj!
V první řadě chci moc poděkovat za vaše komentáře.
Abych byl upřímný, nečekal jsem, že po tak dlouhé době se najde někdo,
kdo na moje stránky zavítá. Ale pak jsem očíhnul statistiku návštěv a
začal doufat. A pak začly chodit komentáře... Děkuju!!!
Další
díl povídky FF Bleache je tady! Užijte si jej! Tentokrát se vrátíme v
čase o pár hodin nazpět... Byakuya je ve vězení a Renji mu chce pomoct,
musí se ale ještě pro něco stavit...
O pár hodin dříve
Abarai Renji
Více-kapitán
6. divize si to rázoval podivně ztichlou chodbou své vlastní jednotky.
Bylo mu jasné, že i když se v tuhle chvíli nic přesně neví, už teď se
šíří uvnitř divize šeptanda a spekulace. A nejen to. Stačilo aby zahnul
za roh a ihned si svoji domněnku potvrdil. Někdo ho sleduje. Pro vyšší
místa sice čerstvě jmenovaný více-kapitán neznamená žádnou hrozbu, ale
je třeba brát v potaz všechny možnosti. Byla tu ale řeč o
více-kapitánovi, který vyrůstal v Rukongai a znal mnoho triků jak se
nepozorovaně vytratit. Což se mu povedlo i v následující chvíli.
Tak jsem se sice zbavil těch nepříjemnejch stínů, ale teď to nebude o nic jednodušší. pomyslel si Renji a potichu jako myška se blížil ke svému cíli. Věděl, že bude sklad
zabavených věcí Nejvyššího soudu nějakým způsobem hlídán, a tak se
pohyboval opatrně. Vzal to radši oklikou a vyhýbal se všem hlídkám. Pak
už stačilo využít nepozornosti nudící se stráže a byl uvnitř.
No to si snad ze mě dělaj pr*el! Jsem si až moc dobře vědom, že celá Seireitei je byrokratické monstrum, ale tohle je šílený! Jak to tady mám najít!
zoufal si a zároveň se vztekal Renji. Protože kam jen oko dohlédlo,
byly police zaplněné bednami, bedýnkami či jinými krabicemi všech
různých tvarů a velikostí. Když přišel blíž, tak si na malinkom lístečku
mohl drobným písmem přečíst, co jaký box obsahuje. Jen namátkou
přikročil k jedné podlouhé krabici a četl.
Moc vtipný!
prohodil v duchu Renji. V krabici se podle popisku nacházel čajový set,
k jehož inventarizaci došlo před sto lety. A tak to šlo dál.
Toto nemohli seřadit alespoň podle data uložení?! Tohleto je absulutní bordel!
Kdyby Renji moh, tak by si hezky od plic ulevil, ale tady v tom mauzoleu se bál i kýchnout, aby se zbytečně neprozradil.
No
tak jinak! Prohledávat to tady nemá smysl, tady bych nenašel ani
vlastní zadek! No tak se soustřeď, ty pitomče! Seš přece shinigami, více
- kapitán 6. divize! Takováhle sorta lidí nehledá předměty tím, že by
chodila a opravdu hledala. Ne! Tihle lidi, by nejspíš počkaly, až si je
hledané věci sami najdou. Alespoň Kuchiki-taichou by to tak jistě
udělal. A nejen to. Byl by je schopen i potestat za to, že je jim to tak
dlouho trvalo a on musel čekat.
Renji
se musel chtě nechtě usmát nad tou vidinou, jak Kuchiki Byakuya ledově
zpraží třeba šálek s čajem, že se opozdil se svým naservírováním! Ihned
mu ale smích odumřel na rtech, když si na kapitána vzpomněl. Bůhví, kde
teď je a co s ním prováděj. Bylo mu totiž nad slunce jasnější, že vězení
Vrchního soudu nebude žádné příjemné místo.
S myšlenkami na
svého nadřízeného se soustředil na svůj úkol. Když selhala možnost najít
hledanou věc ručně, tak se to musí zkusit jinak. Renji si musel
povzdechnout, protože přes tyhle magický věci nikdy moc nebyl, ale jinak
to nešlo.
Jen doufám, že mi to kidou nebouchne do obličeje jako obvykle! pomyslel si Renji a pak se pustil do díla. Snažil se maximálně soustředit a nic! No
jasně, ty kreténe, cos čekal. Že stačí, když se tady budeš chvíli
křenit a hledaná věc ti sama vklouzne do ruky? Byl by to skoro zázrak,
kdyby se ti povedlo chytit stopu kapitánových duševních částic tak, aby
tě zavedly k předmětu, který denně užívá!
Renji
si zklamaně prohrábnul vlasy a jeho obvyklý elán ho začal opuštět. Moc
dobře věděl, že celé Soul Society je tvořené duševními částicemi a
hledat tak jen určité z nich bylo jako hledat jehlu v kupce sena, ale
přece jen doufal. Doufal, že jako kapitánův přímý podřízený bude mít to
pomyslné štěstí. Pak si ale uvědomil smutnou skutečnost a to, že o něj
jeho kapitán pravděpodobně vůbec nestojí. Nesmýšlí o něm jako o svém
více-kapitánovi. S velkou pravděpodobností o něm nesmýšlí vůbec.
Z
těchto chmurných myšlenek ho vyrušil až prudký pohyb. V následující
vteřině mohl Renji jen děkovat tomu, že má až tak rychlé reflexy, jinak
by nevyváznul jen s poraněným ramenem. Zaujal bojovou pozici, aby mohl
čelit dvěma strážným, kterým se asi něco nepozdávalo a tak šli omrknout
situaci.
Sakra! To je zlý! Zatímco se tady s
nima budu zabývat, může někdo, koho mohli poslat, vyhlásit poplach. A
pokud se tak nestalo, tak když tady budeme dělat velkej bordel a kravál,
tak někoho sami přivoláme. proletělo Renjimu hlavou, zatímco si bezeslova měřil své protivníky.
"Ha,
to sem si moh´myslet," pronese jeden ze strážných. "Je to moc pěknej
obrázek 6. divize. Kapitán v base a jeho poskok se vydal na noční lup!"
"A co tahle situace vypovídá o vás?" ušklíbne se Renji. "Trvalo vám celou věčnost, než sem dokopali ty svoje zadky."
"Ty
zmetku! Půjdeš hezky do jedný cely ke svýmu ctěnýmu kapitánovi. Beztak
ste oba dva jen špinavý krysy. Sám Kuchiki Byakuya se tady nosí jak pán a
na všechny kouká se shora jako na tu největší špínu, a při tom má sám
pěkně špinavý prsty!" zaprská strážný a Renji se neudrží! Kapitánovi tady můžu spílat jen já a nikdo jiný!
"Má
domněnka o celém Soul Society se mi jen a jen potvzuje. Jste jen spolek
žvanilů, který neví nic o světě! Je mi z vás všech na blití. To tak
málo stačí k tomu, že jste shopný uvěřit něčemu takovýmu!
Kuchiki-taichou by nikdy nezradil v to, v co sám tak věří!!" rozkřiknul
se Renji na své protivníky. Teď po té plamené obhajobě člověka, který
jemu samotnému nevěří ani za mák, zprudka oddechoval.
"My
ti ukážem, ty jedna špíno!" ozve se dvojhlasně. Renji se našponuje v
očekávání útoku, který nepřišel. Tedy přišel, ale ne ze strany strážců.
Renji si ani nestačil všimnout kdy se tak stalo, ale během chvilky
trojici obklopil růžový houf.
A sakra! pomyslel si Renji. Věděl moc dobře, že tisíci těchto čepelek se nebude moci vyhnout. Kdybych alespoň byl na to kido,
povzdechne se více-kapitán. Ale v současné chvíli byl schopen tak
maximálně si chránit obličej a čekat. Ale jak už se stávalo pomalu
zvykem, opět se nic nestalo. Senbonzakura totiž ve své shikai formě
rozbil jednu z nesčetných nádob, kterých ve skladu bylo požehnaně.
Bůhví, co se uvnitř nacházelo, ale začala z toho vycházet taková oblaka
dýmu, že to zaměstnalo oba strážce a umožnilo Renjimu taktický ústup.
"Co…
to… sakra… bylo!" supěl Renji poté, co byl nucen pomocí Shunpo
proběhnout snad celou Seireitei. Tuto otázku směřoval na Senbonzakuru,
který byl opět ve své základní formě, a kdyby to jen bylo trochu možné,
Renji by přísahal, že si jen odfknul a zaujal postoj jako jeho pán -
postoj to se tě vůbec netýká.
"Mluvím na tebe,
ty shluku růžovýho smetí!" vrčel na cizí zanpakutou Renji. "No prostě
super, nejdřív kapitán a teď i jeho zanpakutou. Jeden jako druhej!" s
tím začal vázat provizorní upevnění dalšího meče. Měl totiž jisté
tušení, že kdyby si Senbonzakuru upevnil společně se Zabimarem, tak by
to nedělalo dobrotu. Naposledy zatahal za vázací uzly a hodil si
kapitánovu zbraň na záda.
"Nechtěl bys mi ještě trochu helfnout a ukázat směr?" zkusil to Renji jinak. Ale odpověď byla stejná. Žádná.
"No
jak chceš, ale pak si nestěžuj, že tvýho pána nenajdeme včas," utrousil
jen tak na půl pusy Renji a vůbec mu nevadilo, že se vlastně baví s
kusem kovu. Oprava! To není jen tak nějaký kus kovu, zanpakutou se rodí z duše, takže je to vlastně součást kapitánovi duše.
Zbytek už nestačil domyslet, protože cítil, jak ho zanpakutou na jeho zádech táhne opačnou stranou, než kterou se vydal. No, bylo na čase, pomyslí si s úsměvem Renji a zamíří tam, kam Senbonzakura chce a kde cítí svého pána.
Komentáře z Blogu.cz:
Číst Renjiho myšlenky je opravdu něco! xD Opravdu se těším na další díl. :)
Přesně tak, moc se těším na další dílek :) Bylo to jako obvyklé úžasné :)
Paráda!:) Skvělé dílo :) Teď by to chtělo jenom další díl a jsi pro nás vážně bůh! Teda pro mě určitě, nečekal jsem, že to bude tak rychlé, což mě tedy velmi potěšilo :)
Wow, to je úžasné :) Mile si mě překvapil Jen tak dál :) A pro mě bůh si u teď
Ooo jééé! Já tenhle cyklus miluju! XD Lex-san! a tebe samozřejmě taky!
Já fakt nemám slov jenom se tu u toho kompu culim jako pako, fakt, ty ze mě děláš ještě většího dementa než ve skutečnosti jsem! XDD
Já fakt nemám slov jenom se tu u toho kompu culim jako pako, fakt, ty ze mě děláš ještě většího dementa než ve skutečnosti jsem! XDD
PARADA!!! Rychlo prosim dalsi diel!!! To bolo prekrasne!!! nenapinaj nas prosim dlho =)
Tak to začíná být čím dál zajímavější. Už se moc těším na další díl. Bude brzo?? Prosím smutně koukám
Žádné komentáře:
Okomentovat