neděle 29. června 2014

* 5. díl *

Zdravím!
Snad se bude dnešní střípek líbit.
Robert totiž soptí a odnese to James :(



„A tohle jako mělo být co?“ domáhal se inspektor odpovědi od svého seržanta.

„Nic, pane,“ zazněla neutrální odpověď.

„Mně to jako nic neznělo. Něco máte na srdci, seržante. Tak ven s tím!“ Robert začínal nabírat na obrátkách a klidný výraz jeho seržanta jen přiléval olej do ohně.

James pomalu zavřel dveře od jejich kanceláře. Tohle totiž vůbec nevypadalo dobře, tak ať si o tom nešušká alespoň celá stanice.

„Jen jsem podotknul, že když dojde na takovéto situace, tak nejste tak zcela objektivní.“

„A kdo by nebyl?“

„Vím, že je to těžké, pane. Ale naší prací - “

„Naší prací je chovat se jako robot?!

James jen sklonil hlavu a pomalu vydechl. Teď nemělo cenu se s inspektorem o čemkoliv dohadovat. Když prostě došlo na otázku hodinek a spřízněné duše, tak byl jako slepý. Pak stačilo jen křísnout a hned byl oheň na střeše.

„Pane, nechme toho. Je teď zbytečné, dohadovat se - “

„A to ne! Naopak je třeba celou věc vyřešit! Dobrého policajta dělají nejen dobrá znalost všech přepisů, ale i intuice a srdce na pravém místě. Vídáme tolik lidského neštěstí, že pak každé hodinky jsou důležité!“

„Je třeba ale zachovávat jasnou hlavu a emoce dokáží zastřít - “

A ani teď nenechal inspektor svého podřízeného domluvit.

„Emoce? Jak můžeš mluvit o emocích!! Seš ledovej jak ten ledovec. Seš sice mladej, ale uvnitř jsem už jen seschlá troska, Jamesi! Co ty proboha víš o lásce?! Nikdy si nikoho nemiloval! A jak bys taky mohl? Přes ten tvůj chlad a odměřenost se k tobě žádný cit nedostane!

Ticho, které se mezi nimi rozprostřelo, by se dalo krájet. Inspektor stále ještě zhluboka oddechoval jako by právě uběhl maraton a tvářil se pořád stejně zarputile. I když v hloubi duše věděl, že hrozně přestřelil, nehodlal si to přiznat, ještě ne. A James? I mramorová socha by mu jeho nic neříkající výraz mohla závidět.

Jejich bitevní zónu narušil až příchod služby konajícího konstábla, která přišla informovat inspektora, že jej shání vrchní inspektorka Innocentová.

Robert odešel na poradu, a když se vrátil, tak v kanceláři již svého seržanta nezastihl.


                                                               * 4. díl *     * 6. díl *

4 komentáře:

  1. tak tohle bylo ošklivý, ale úplně jsem Roberta viděla, prostě celej on, dřív mluví, než myslí... a co se citů týče, co ho nepraští přímo do hlavy, to si nedomyslí :) děkuju za kapitolku, bude se mi díky ní skvěle usínat - Thea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak doufám, že se ti zdály příjemné sny ;-)
      Robert je někdy holt takovej navrdlej seveřan a pak to podle toho vypadá. Však mu James taky v budoucnu dá co proto ;-)
      Díky za komentář.

      Vymazat
  2. Jamese mi bylo líto , prostě Robert je horká hlava , možná by ho uklidnil dobrý čaj , prostě nadřízení jsou strašní vrrr

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych doporučoval Robertovi nalejt na hlavu kýbl studený vody ;-)
      Díky za komentář

      Vymazat