5. díl - Zpátky do školy

Zdravím!

Tak pokračuji v nastoleném trendu a přidávám další minikapitolu. Sám se až děsím, kolik toho po tak dlouhé době publikuju a to na druhou stranu ani nezanedbávám školu. Asi zázrak (nebo se už blíží konec světa ). Nicméně, jak se říká, železo se má kout dokud je žhavé a vy, mí milí čtenáři, berte, dokud mám co nabídnout .

V dnešním úryvku si bude Hathaway užívat svoji práci a Lewis se bude muset ještě chvíli bez svého seržanta obejít. Což ho sice štve, ale alespoň bude moci zapojit svůj mozek a možná na něco přijde .

Když jsem tak přemýšlel nad dalšími kapitolami, tak mě docvaklo, že bych měl ještě zmínit jednu maličkost. Asi víte, že moje povídky jsou takové milé příběhy s dobrým koncem, protože pochmurností máme všichni kolem sebe dostatek. A taky trochu doufám, že mi odpustíte sem tam nějakou nepřesnost, ale i tak chci k tomuto cyklu dodat jednu informaci. Ignorujte prosím fakt, který by museli naši hrdinové řešit a to jsou vztahy na pracovišti. Nevím a ani jsem si to nezjišťoval, jak se k této otázce staví britská policie, ale jistě zde bude nějaké to nařízení, které vztahy na pracovišti upravuje, ale já to prostě neřeším . Tak si užijte čtení a neřešte to též.

Pohybovat se na univerzitní půdě bylo pro Hathawaye překvapivě příjemnější než čekal. Ne že by za svoji policejní kariéru nestrávil velké procento času po univerzitách, ale přeci jenom je rozdíl koukat na kaluž krve nebo na zbytky mozkové hmoty a mluvit s lidmi na téma, poslední přečtené knihy. Pravda, James byl pořád detektiv vyšetřující vraždu (v tomto případě vraždy), ale pracoval v utajení, takže se nikde neoháněl průkazem, ale naopak se zapojoval do dění na univerzitě.

Před třemi dny, když ho na chodbě odchytil inspektor Peterson a navrhl mu práci v utajení, pro kterou se podle něj hodil ze všech nejlíp, by si ani nepomyslel, že by se mohl na univerzitní půdu někdy znovu vrátit.

Po ukončení spolupráce s Petersonem očekával návrat k Lewisovi. Věřil, že to zvládne, poté co si to v hlavě srovnal, ale ve skrytu duše věděl, že na tuhle operaci kývnul nejen z pohnutek vrátit se na univerzitu, ale i proto, že to znamenalo oddálení návratu k Lewisovi.

James jen zavrtěl hlavou, ve snaze vytřepat nepříjemné myšlenky pryč.

"Ehm, Jamesi?" ozvalo se pár kroků za jeho zády.

"Ano, Dominicu?" zareaguje Hathaway s mírným úsměvem. Dominic, student teologie, mu v mnohém připomínal jeho samotného v dobách studia v Cambridgi. Ale jen připomínal, v mnohém byl lepší než on sám.

"Slyšel jsem, že jste taky studoval teologii, mohl bych se vás na něco zeptat?"

James souhlasí, ale pro rozhovor zvolí radši lepší místo.

"Cože jste udělal?!"

Vrchní inspektorka Innocentová urychleně zavřela dveře své pracovny, protože rozhodně nestála o to, aby se její podřízení srocovali před její kanceláří a zvědavě mapovali situaci.

"Vám úplně přeskočilo!" pěnil dál Lewis a hodil zlostně složkou s případem na stůl. "Poslat ho samotnýho, bez jakýkoliv zálohy! To může udělat jen naprostej -"

"A dost Lewisi!" zasáhla Innocentová. "Inspektor Peterson by vám rád celou situaci objasnil, kdybyste mu dal prostor a nepřerušil jste ho po první větě."

Další komentáře ze strany Lewise byly udušeny hned v zárodku nesouhlasným pohledem jeho šéfové.

Peterson si odkašlal a začal nanovo. "Jak už jsem říkal, nasadil jsem seržanta Hathawaye na případ vražd, které se týkají Balliol College. Působí zde jako z absolventů Cambridge, kteří navštívili Oxford za účelem výměny zkušeností."

"A to ste tam nemohli zahájit oficiální vyšetřování? To z toho musíte dělat operaci v utajení?" nevydržel už Lewis být zticha a dal opět najevo svoji nespokojenost.

Peterson po něm hodil nakvašený pohled. "Samozřejmě že jsme zvážili i jiné kroky, ale lidé zde mlčí jak zařezaní a další mrtví na sebe nedají dlouho čekat. Jisté je, že pachatel či pachatelé vraždí podle jistého klíče, který se nám ještě nepodařilo rozluštit. A zatímco bychom luštili, lidé by dále umírali. Člověk uvnitř nám může pomoci získat důvěru členů univerzitní koleje."

Lewis jen nakvašeně odfrknul. Tohle se mu ani za mák nelíbilo. Poslat JEHO seržanta na takhle nebezpečnou akci je holá idiocie. Radši urychleně opustil kancelář, scházelo totiž jen málo a Petersonovi by jednu vrazil a nezachránil by ho před tím ani fakt, že momentálně chodí s Laurou a že jí slíbil, že se bude snažit být na jejího nového přítele milý.

V kanceláři jen hmátnul po svém saku a urychleně opouštěl budovu. Stejně tady nějak neměl stání. Ne v kanceláři, kde mu chyběla jedna osoba. Byla pravda, že si se svým seržantem v lecčem nerozuměli, ale rozhodně nikdy neuvažoval nad tím, že by měl za kolegu někoho jiného než Jamese. A teď, když tady nebyl, mu prostě chyběl. Chyběly mu společně strávené chvíle a měl pěknou pifku na Petersona, že on mohl být s Jamesem a Lewis ne.

Když inspektorovi tahle myšlenka proběhla hlavou, tak se zarazil. Znělo mu to až moc jako žárlivost. O možná že byl staromódní, ale v první řadě si žárlivost spojil s partnerstvím. No dobře, byli s Jamesem partneři, ale v práci, ne v soukromí. Když měl v práci padla, tak třeba zašel na pivo nebo si doma poslechl Wágnera …

A sakra! Zanadával v duchu inspektor. Uvědomil si, že totiž tyto aktivity, které přiřadil do skupiny soukromé, též vykonává se svým seržantem.

/4. díl/   /6. díl/

Komentáře z Blogu.cz:

1 Damien Morgan | E-mail | Web | 7. března 2014 v 0:06 | Reagovat

Přesně na čas

2 Lex-san | Web | 7. března 2014 v 8:25 | Reagovat

[1]: To koukám

3 Damien Morgan | E-mail | Web | 7. března 2014 v 9:31 | Reagovat

[2]:na co ?

4 Lului | E-mail | 8. března 2014 v 8:39 | Reagovat

Kyáá *snaží se své nadšení udržet* já věděla, že když se tu čas od času podívám, určitě tu jednou zase něco přibude! :3 Ač jsem se nejprve do tohoto cyklu začíst moc nechtěla, nakonec u mě zvědavost a nadšení zvítězilo a rozhodně toho nelituji :3 A *sklopí imaginární ouška, neboť ví, že prudí* máte v plánu pokračovat v cyklu Carpe noctem či Bleach ff Vztah nadřízený/podřízený? Ale já chci víc... ? Dost jsem si je oblíbila a už si vysloužily místo v mých nejoblíbenějších příbězích...

5 Lex-san | Web | 8. března 2014 v 10:16 | Reagovat

[4]: Tak nejdřív chci poděkovat za komentář . Jsem rád, že se i tento cyklus líbí. Ohledně rozepsaných povídek... vím, že zním jako obehraná deska, ale rozhodně je dopíšu, je tu ale jedno ale. Až na ně chytím slinu, protože není nic horšího, než se nutit psát něco, na co zrovna není chuť. To je potom mučení i pro samotné čtenáře .Ale rozhodně rozepsané příběhy dopsány budou, to slibuji .

6 Lului | E-mail | 8. března 2014 v 17:44 | Reagovat

[5]: Jistě, chápu, že na to musí být nálada a jsem ráda, že je chcete dopsat... Doufám, že to bude brzy :3